Tamara (29): Stydím se snobské chování mých rodičů. Vadí jim, že si budu brát řemeslníka

Nikdy jsem to tak nevnímala, ale moji rodiče jsou snobi. Vyrostla jsem v blahobytu. Jako dítě jsem měla vše. Lásku, pozornost, krásný pokojíček. Byla jsem hýčkaná a rodiče mi dopřáli studium v zahraničí.

David (55): Platím synovi školu i život. Jenže mám pocit, že ho tím kazíme

Moje bezstarostné dětství mě bavilo

Do deseti let jsem měla krásný růžový pokojíček. Pak mi rodiče zařídili pokoj nový. Opět přesně podle mého přání a samozřejmě jen samé luxusní designové kousky nábytku. I v době, kdy jsem studovala v zahraničí, mi rodiče opět zařídili nové zařízení pokoje. Adekvátní mladé slečně. Zkrátka jsem byla obklopena bohatstvím. Rodiče mi zaplatili studium na soukromé vysoké škole v zahraničí. Dnes pracuji v nadnárodní firmě a zúročila jsem vše, co jsem se naučila.

Rodiče viděli mou budoucnost naprosto jasně. Najdu si partnera ze stejné sociální skupiny. Z rodiny, která je finančně zajištěná. Utvoříme rodinu, budeme mít děti a skvělý zajištěný život. Prostě omezené vnímání světa bylo pro mé rodiče typické. Mamka nikdy nepracovala. Vždy se starala o domácnost. Otec získal v restituci zpět velký majetek, který spravoval. Ale oba rodiče zapomněli, že peníze získali díky předkům, nikoliv díky vlastnímu přičinění.

Ilona (27): Kvůli poměru s učitelem jsem málem nedostudovala vysokou školu. Byla jsem pro něj jen jedna epizoda

Můj partner je pro rodiče naprosto nepřijatelný

Bydlela jsem ve vlastním bytě, který jsem rekonstruovala. Samozřejmě za peníze svých rodičů. A Emil mi tam dělal elektriku. Neskutečně milý, příjemný muž s nádherným úsměvem. Po dvou týdnech jsme si uvědomili, že si spolu povídáme. Emil mě pozval na kávu a ukázal mi svůj svět. Hory, partu kamarádů, vesnické zábavy a mně se to neskutečně líbilo. Cítila jsem upřímnost, opravdovost prožitků a najednou mi byl můj strojený život málo. Moji kamarádi ze studií byli distingovaní lidé bez smyslu pro humor.

„To nemyslíš vážně, Tamaro. Ty, žena na úrovni, se skvělým vzděláním, z významné rodiny a máš za přítele obyčejného elektrikáře. Jak se máme tvářit před kamarády? Až se na tebe zeptají, budu se stydět přiznat, že máš chlapa s výučním listem,“ nespokojeně mi vyčítala matka. Neskutečně chladně a povrchně se k Emilovi chovala, když jsem ho přivedla domů představit. Otec byl v pohodě, ale matka si pro mě představovala nevím koho.

Richard (24): Stydím se za svou mámu. Během chvilky udělala z mé přítelkyně neschopnou zlatokopku

Za své rodiče se stydím a klidně to přiznám

Doslova jsem trnula, když jsme s Emilem rodičům přišli oznámit, že jsme se zasnoubili. Matka vyzvídala, z jaké rodiny Emil pochází. Viditelně ji znepokojilo, že rodiče Emila pracují v zemědělství. Tato informace matku psychicky vyčerpala natolik, že odešla odpočívat do ložnice. Já věděla, že to byl projev jejího znechucení. Tento únik volila vždy, když nebyla schopná přetvářky.

Doma jsem Emilovi na rovinu řekla, že se za své rodiče stydím a jejich názor mě nezajímá. Omluvila jsem se za skutečnost, že není v mých silách jejich názor zvrátit. Ujistila jsem Emila o svých upřímných citech a lásce. „Miláčku, těším se na vše, co nám budoucnost přinese,“ zasnila jsem se. Reálný život s Emilem je pro mě víc než sterilní domácí prostředí, ve kterém jsem vyrostla. Ač jsem kdysi myslela, že jsem dítě štěstěny.

Dita (44): Vdala jsem po měsíci známosti natruc mé snobské rodině. Rodiče dlouho zuřili, ale dnes jsou za mého manžela vděční

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].