Tamara (30): Slyšela jsem matku mého přítele šeptat, že bychom měli moc malé a tmavé děti. Jsem z toho znechucená

Příběhy o životě: Slyšela jsem matku mého přítele šeptat, že bychom měli moc malé a tmavé děti. Jsem z toho znechucená
Zdroj: Magnific

Tamara zaslechla, jak ji přítelova maminka za zády uráží. Velmi se jí to dotklo. Má obavy, jestli i on časem nebude stejný jako jeho matka. Někoho takového by po svém boku nesnesla.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 11. 08. 2026 17:00

Takový bezva chlap a tak otřesná matka. Jak může Martin vystát její řeči a trávit s ní čas? Když jsem slyšela, co o mně ta ježibaba řekla, chtělo se mi vztah ukončit.

Oběd u jeho maminky

Setkání s Martinovou matkou jsem brala jako zlomovou událost. Jakmile mě chce muž představit rodině, považuji to z jeho strany za zásadní krok. Ukázku toho, že bere vztah vážně. Potěšilo mě, že se mnou zřejmě v budoucnu počítá. Byla jsem zamilovaná a tajně doufala, že uslyším pověstné svatební zvony.

Na oběd u jeho maminky jsem se náležitě nastrojila, abych neudělala ostudu. Žádné vyzývavé šaty ani příliš výrazné líčení. Těšila jsem se, že poznám ženu, která vychovala tak báječného kluka. Nečekala jsem, že si s budoucí tchyní hned padnu kolem krku. Často zůstanou takové vztahy na bodu mrazu. Jen jsem nečekala, že se setkám s něčím negativním tak rychle. Moc mě to mrzí a otřáslo to i mým pohledem na budoucnost s Martinem.

Jeho maminka si mě ve dveřích rychle přeměřila. My ženy to zkrátka poznáme. Byl tam náznak zklamání. Usmívala se, mačkala mi ruku, nabízela mi hned předkrm i tykání. Už jsem ale věděla, že je něco špatně. Nechtěla jsem si to připustit a snaživě jsem konverzovala, až mě z toho bolelo v krku. Usmívala jsem se, ale bylo mi to k ničemu. Stejně jsem zaslechla něco, co jsem rozhodně neměla slyšet.

Nesnáším přetvářku a předsudky

„Martínku, s takovou budete mít místo dětí trpaslíky a ještě černý,“ zaslechla jsem z pokoje, kolem kterého jsem šla do koupelny. Na toaletě jsem jen zírala do zrcadla. Doufala jsem, že jsem se přeslechla! Vjel do mě vztek. Ta babizna se na mě usmívá, ale myslí si, že jsem něco „míň“? Moc tmavé vlasy, hnědé oči? Nemám ani sto šedesát centimetrů, ale nepřipadám si zas tak malá.

A i kdyby?! Co je tohle za ženskou? Klesla u mě strašlivým způsobem. Věřím, že ji Martin bere s nadsázkou. Ale už jsem si o její povaze nedělala iluze a najednou jsem neměla chuť na dezert a ani další vyprávění o její chalupě. Celá rudá jsem si sedla zpět ke stolu, krev mi pulzovala ve spáncích. Potlačila jsem chuť dát najevo, že jsem ji slyšela. Tím bych nepomohla, jen bych uvedla Martina do rozpaků.

Asi o týden později jsem se ho jen tak mimochodem zeptala, jestli mu nevadí, že jsem bruneta. „Tvoje bývalka byla bloncka. Jsi spíš na světlovlasý holky?“ zeptala jsem se rádoby nenuceně. „To mě nenapadlo, s barvou to asi nemá co dělat. Srdce si řekne,“ mrkl na mě. Jenže mě to nestačilo a trápím se dál.

Tchyně za všechny peníze

Nevím, jestli bych zvládla mít v životě takovou hroznou tchyni. Dovedu si představit, že by byly děti po mně a to by asi nezkousla. Jasně, mohlo by mi to být jedno. Třeba jsem zbytečně přecitlivělá. Ale stejně mě to moc zklamalo a říkám si, že je ještě čas ze vztahu odejít.

Bojím se totiž, že se časem možná v Martinově chování projeví něco z nenávistné povahy jeho matky. Tráví s mámou na můj vkus dost času, tudíž mě překvapuje, že mu její řeči nevadí. To nevěstí nic dobrého.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte v dvoupatrovém domku Heidi Janků

Vítejte v dvoupatrovém domku Heidi Janků

Související články

Další články