Táňa (60): Kvůli dětem jsem se na vlastní oslavě styděla. Od malička se hádají a kazí všechny společné chvilky

Když se mi narodil syn a po třech letech dcera, byla jsem štěstím bez sebe. Vždycky jsem si přála páreček. Staršího kluka a mladší holku, aby brácha mohl ségru ochraňovat. Všichni také tvrdili, že tříletý rozestup je ideální. Ale myslím si, že to zas tak důležité není. Moje děti totiž už od dětství nemají ideální vztahy, pořád se kvůli něčemu dohadují. A to už je jim přes třicet.

Mohlo by Vás zajímat:

Hana (64): Rozhodla jsem se prodat dům a cestovat po světě. Děti mě nechápou a kamarádky mi závidí

Jsou jako kočka a pes

Už jako malí se hádali kvůli každé hlouposti. „To je moje pastelka! Ne, moje!“ a podobné scénky se u nás doma opakovaly denně. Tehdy jsem tomu nevěnovala pozornost. Říkala jsem si, že tohle se děje skoro v každé rodině s více dětmi. A opravdu věřila, že z toho vyrostou. Jenže v našem případě bohužel k žádné zázračné změně nedošlo.

Nevím, čím to je. Vždycky jsme se s manželem snažili být spravedliví, ale oni se pořád srovnávali. A vzhledem k tomu, že každý měl jiné zájmy, i naše finanční podpora byla jiná. Jednou jsem slyšela od syna výtku, že jsme Karolíně dali více, protože se věnovala závodně společenskému tanci. On měl největší zálivu v četbě. Nemohu za to, že knihy stály méně.

Mohlo by Vás zajímat:

Patricie (47): Dcera mi řekla, že nechce děti, aby nestrádaly jako ona. Přitom jsme jí vždy splnili každé přání

Zkazili už Vánoce

Nejvíce mě ale zaráží, že s věkem jejich hádky nabývají na ostrosti, přitom jsou to dva dospělí a inteligentní lidé. Stále se srovnávají místo toho, aby si úspěch v lásce nebo v práci přáli. Občas se bojím, že se jednoho dne přestanou vídat úplně.

Už mi dokázali zkazit loňské Vánoce, kdy se pohádali u štědrovečerní tabule. Tomáš si zase rýpnul, že jsem připravila bramborový salát podle Karolíny, tedy bez cibule. Karolína na něj hned vystartovala a začali si vyčítat všechny možné křivdy z minulosti. Byla jsem v šoku, kolik hořkosti v nich je. Manžel je sice okřikl, ale večer už byl zkažený.

Mohlo by Vás zajímat:

Olívie (31): Jako matka jsem selhala, nezvládla jsem se postarat o svoje děti. U táty je jim lépe

Neovládli se ani na mé oslavě

Před pár týdny jsem slavila šedesátiny a těšila se, jak si to užiji. Na zahradní slavnost jsem pozvala děti s partnery, blízké přátele i pár kolegyň z práce. Všechno bylo nachystané do posledního detailu. Všichni měli dobrou náladu. V duchu jsem se modlila, aby i mé milované děti udržely pro tento vzácný okamžik mír.

Jenže přišlo předávání dárků. Děti mi věnovaly wellness pobyt v krásném luxusním hotelu v Mariánských Lázních. Měla jsem z něj ovšem radost jen chvíli. Po předání syn na Karolínu vyjel: „Taky jsi mohla mámě přispět víc!“ Myslel si, že to neuslyším, ale slyšela jsem to dost jasně. A nejen já...

Pak se zase do sebe pustili a vůbec nebrali ohled na mě a mé hosty. Dospělí lidé, moje vlastní děti, se začali před všemi hádat. Všem bylo trapně, nejvíce samozřejmě mně, ale snažila jsem se dusnou atmosféru nějak zachránit.

Mohlo by Vás zajímat:

Judita (23): Moji starší sourozenci mi stále mluví do života a snaží se mě vychovávat. Myslí si, že jsem pořád ta malá holka, které odešla máma

Už nevím, jak dál

Po oslavě jsem si sedla na gauč a rozplakala se. Ne smutkem z kulatin, ale zoufalstvím z toho, jaké mají moje děti mezi sebou vztahy. Přemýšlela jsem, kde jsem udělala chybu, a co to mezi nimi je, že se nedokáží skoro nikdy bavit normálně. Vždyť jsou jedna krev a v jejich věku by měli mít rozum.

„Mami, on mě pořád shazuje,“ přišla se obhájit dcera. „A ona si nikdy nenechá nic říct,“ namítal syn.

Snažila jsem se jim vysvětlit, že pokud mají něco proti sobě, ať si to vyříkají mezi čtyřma očima, ale ať mě do toho netahají, a hlavně ať mi nekazí každou rodinnou chvíli. Jsou tak vzácné a oni z toho udělají takovou katastrofu.

„Nevím, co ještě můžu udělat, aby se to zlepšilo,“ svěřila jsem se kamarádce. Pokrčila rameny: „Někdy musíš prostě přijmout, že někteří lidé se nesnesou. I když jsou sourozenci.“

Ale mně se s tím smiřuje těžko. Manžel tvrdí, že si to moc beru a nemám se do toho míchat. Čekala bych, že jim zkusí domluvit, ale asi jsem naivní. Nemůžu za to, jsem jejich máma a tohle mě opravdu trápí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (46): Dcera je drzá, lže a mění se k horšímu. Podle manžela je to všechno moje vina