Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Tereza věděla, že její muž je bordelář. Časem se to ale zhoršovalo a ke konci manželství nastala největší krize. Tereza je přesvědčená, že ji manžel svým nepořádkem šikanoval a bavil se tím.
Někoho terorizuje manžel řečmi nebo nevěrami. Já jsem zažívala ke konci manželství domácí násilí formou bordelu. Manžel po sobě nechával všude svinčík, hlavně když měla přijít návštěva. Když jsem něco drhla, vesele si pískal.
Byl to vždycky bordelář
Můj muž byl odedávna neschopný úklidu, já jsem byla naopak z domova vycepovaná k pořádku. Brzy jsem tedy převzala celkem ochotně veškerý úklid na sebe a nenutila ho po sobě ani zvednout talířek a odnést ho do myčky. To byla velká chyba, protože časem se vše ještě zhoršilo.
Po patnácti letech manželství jsme k sobě ztratili respekt, jen jsme se hádali a já byla velmi nešťastná. Nedařilo se mi otěhotnět a u nás doma to ani nevypadalo jako prostředí k početí. V největší krizi jsme se vyhýbali jeden druhému. Já však doma pořád dřela, manžel po sobě opravdu už ani nezvedl mokrý ručník ze země v koupelně.
Brzy mi začalo docházet, že mě tím svým nepořádkem vyloženě šikanuje. Posměšně sledoval, jak lezu po čtyřech a lovím pod gaučem jeho smrduté ponožky. Pískal si, když jsem odnášela obrovské pytle odpadků. Svého muže jsem nikdy neviděla odnést do popelnice jediné smítko. Dělalo mu radost, že mu sloužím, a ještě mi přidával.
Rodinná návštěva a poslední hřebíček do rakve
Na návštěvu měli přijet příbuzní z Německa. Dělala jsem kvůli tomu velký jarní úklid. Manžel mlčky zanechával bordel takřka všude. Vycídila jsem umyvadlo, hned ho zanesl vousy po holení. Vyleštila jsem kohoutky, zacákal je pastou. Nakonec zašlapal koberec bahnem a v předsíni vyházel všechny boty z botníku, hledajíc svoje tenisky.
Bylo mi do pláče, nechtěla jsem se víc hádat. Potřebovala jsem před návštěvou duševní klid. Návštěva proběhla, já celou dobu zahlazovala další a další špínu, co po sobě můj muž nechával. Když pak odjeli, byla jsem psychicky na dně. Nikdy jsem se necítila tak osamělá a zneužitá. Musela jsem to vylíčit kamarádce.
„Ten parchant tě psychicky týrá. Je to domácí násilí,“ tvrdila a mě došlo, že má vlastně pravdu. Vždy byl nepořádník, ale jak se náš vztah zhoršoval, bordel mi servíroval, aby ze mě dělal chudáka. Naprostou služku! Je to zajímavá taktika, protože se nemáte jak mstít. Musíte po něm prostě uklidit, pokud nechcete žít v chlívě. Byla to poslední kapka a já se rozhodla odejít.
Brzy si našel náhradu
Jelikož dům je jeho rodiny, odešla jsem s prázdnou, ale nevadí mi to. Doufám, že třeba ještě najdu někoho, kdo si mě bude vážit. Třeba ještě stihnu založit rodinu. Na bordeláře si dám ale už velký pozor. Můj brzy bývalý manžel má náhradu. Zajímalo mě, jestli kvůli ní začal aspoň trochu uklízet.
Kamarádka mi u nich něco vyzvedávala a dotyčnou viděla s kýblem a mopem. Jak můžeme být, my ženy, někdy tak hloupé? To sama nepochopím. Snad mu brzy uteče a on se ve svém nepořádku udusí.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
