Tereza (46): Bála jsem se setkání s matkou přítelkyně mého syna. Netušila jsem, že právě ona změní můj život

Seznámení s matkou přítelkyně mého syna Dana jsem dlouho oddalovala. Cítila jsem, že na to ještě nejsem připravená. Můj syn si přivedl domů dívku už několikrát, ale většinou to byly krátké známosti, které vyšuměly stejně rychle, jako se objevily. Tentokrát to ale vypadalo vážně. Anna – tak se jmenovala – se u nás objevovala pravidelně, trávila s námi víkendy, pomáhala v kuchyni a dokonce se zapojovala do rodinných diskusí, jako by k nám patřila odjakživa. Byla jsem ráda, že si Dan našel někoho, s kým mu to očividně klape, jenže spolu s tím vyvstala otázka: Kdy přijde chvíle poznat i její rodinu?

Irena (45): Synova přítelkyně je noční můrou každé matky. Mám strach, že si kvůli ní zkazí budoucnost

Hledala jsem výmluvy

Anna se o své matce zmiňovala často. Vyprávěla, jak spolu chodí na procházky, jak jí radí v těžkých chvílích, jak jim to doma funguje. Pokaždé, když vyslovila slovo „mamka“, jsem v sobě cítila drobný záškub – jako by se ode mě očekávalo, že se s ní brzy seznámím. A já to pořád odkládala. Hledala jsem výmluvy: moc práce, únava, nemoc. Pravda byla prostá – bála jsem se. Možná jsem žárlila na představu, že někdo jiný má mít na mého syna vliv, že se náš vztah bude muset dělit o další „maminku“.

Jednoho dne už ale nebylo úniku. Anna nás pozvala k sobě domů na nedělní oběd a řekla prostě: „Mamka vás moc ráda pozná.“ V jejím tónu nebylo nic nátlakového, ale já jsem cítila, že odmítnout by bylo neslušné. Souhlasila jsem a celý týden jsem pak prožila v nervozitě. V hlavě se mi honily nejrůznější scénáře. Bude chladná a odtažitá, nebo naopak příliš vlezlá? Budeme mít o čem mluvit? Nebo tam budu sedět jako kůl v plotě?

Katka (49): Mám problém se podívat přítelkyni svého syna do očí. Kryju totiž strašlivé tajemství

Seznámení mělo nečekaný konec

Když jsme dorazili k Anně domů, otevřela nám dveře drobná žena s hnědými vlasy staženými do culíku. Usmála se tak srdečně, že mě to úplně odzbrojilo. „Tak vy jste ta slavná máma!“ zvolala a objala mě dřív, než jsem jí stihla podat ruku. Překvapilo mě to, ale v tu chvíli jsem pocítila zvláštní klid. Nebyla v tom žádná faleš, žádná přetvářka – jen čistá radost z toho, že mě vidí.

Oběd proběhl překvapivě uvolněně. Místo trapného mlčení jsme se hned pustily do řeči, jako bychom se znaly roky. Zjistila jsem, že máme podobný smysl pro humor, obě milujeme detektivky a nesnášíme nakupování v přeplněných obchodních centrech. Smály jsme se, až nám slzy tekly, a Dan s Annou na nás jen nechápavě koukali. V tu chvíli mi došlo, že všechny moje obavy byly naprosto zbytečné.

Jiřina (54): Přítelkyně mého syna je blázen. Věří, že náš dům je prokletý

Jako bych potkala mé druhé já

Od té doby jsme se začaly vídat častěji. Nejen na rodinných setkáních. Zašly jsme na kávu, do kina, na procházku. Najednou jsem měla pocit, že jsem našla blízkou přítelkyni, jakou jsem už léta postrádala. Mluvily jsme spolu o dětech, o práci, o vztazích, ale i o drobnostech všedního dne. Byla upřímná, laskavá a měla obrovský nadhled, který mi často pomohl, když jsem se sama utápěla v malichernostech.

Někdy jsem se přistihla, že se na naše setkání těším snad ještě víc než na návštěvu vlastního syna. Nechci, aby to znělo špatně – ale byla to pravda. S ní jsem mohla být sama sebou, nemusela jsem se přetvařovat ani předstírat, že všechno zvládám. Ona rozuměla mým obavám i radostem, a já rozuměla jejím.

Občas mě přepadne myšlenka, co bude dál. Dan a Anna jsou mladí, může se stát, že jejich vztah jednou skončí. Možná půjdou každý svou cestou, možná je život rozdělí. Ale já vím jedno: naše přátelství tím neskončí.

Dnes už se směji, když si vzpomenu, jak jsem se toho setkání bála. Kolik nocí jsem kvůli tomu probděla, kolikrát jsem hledala výmluvy, jen abych se nemusela otevřít nové zkušenosti. A přitom právě tohle setkání mi do života přineslo něco, co jsem ani nehledala – nejlepší kamarádku.

Další příběhy ze života →

Hana (51): Syn se poprvé vážně zamiloval. Když svou dívku přivedl domů, došlo mi, že ji velmi dobře znám

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].