Tip na výlet do Budapešti: Projděte se extravagantním životem Freddieho Mercuryho a očichejte i jeho oblíbené parfémy

Ač jsem se narodila v roce 1986, tedy stejný rok, kdy Queen vystupovali v Budapešti, a nikdy jsem neměla šanci je vidět naživo, jsem odmalička velkou fanynkou Queen, a ještě větší samotného Freddieho. Jako malá jsem si u televize tančila na píseň I Want to Break Free, kde jsem napodobovala Freddieho v minisukni, jehož pohyby těla z klipu mám naučené dodnes.

Freddie Mercury mě osobně naučil tomu, že mám být sama sebou, nebát se mít svůj vlastní styl, který může být výrazný, blyštivý a barevnější než mé okolí, a vykašlat se na názory lidí, kteří umí jen kritizovat. Dokumenty o jeho dobrých i špatných vlastnostech a často výstředním chování mám nakoukané a vždycky mě fascinovalo, jak se ničeho nebál a šel si za svým. A hudebně, tam je to od textu po dokonalé melodie láska na celý život.

Ale teď už pojďme k té výstavě, protože sem už dočetli jen opravdoví milovníci Freddieho.

Trvalý odkaz Freddieho Mercuryho: Jeho veřejné prohlášení a smrt dokázaly změnit pohled lidí na AIDS

Freddie – The Exhibition v Budapešti

I když jsem si o výstavě hodně četla, nečekala jsem až takový způsob propracování, který mě v mnoha momentech až dojal. Na výstavu vcházíte se sluchátky na uších, která jsou propojená se všemi místnostmi a sekcemi na výstavě. Každý návštěvník si tak sám určuje rychlost prohlídky a může si poslechnout to, co ho zajímá, a nebo přejít do dalšího místa, když už nějaký z příběhů zná. I když je tedy v jednotlivých sekcích mnoho lidí, máte mnoho možností si vyčkat na to, co si chcete prohlédnout.

Zvukový doprovod mají jak vystavené kousky oblečení, nábytku, dopisů, textů písní i dalších zajímavých kousků z Freddieho života, ale dozvíte se například příběhy jeho přátel, když si sednete na sedačku, která má čtyři jména na polštářích. Jen si poposednete a vypráví vám někdo jiný. To vše probíhá samo, sluchátka vědí, kde jste a že jste sekci změnili. Za mě naprosto kouzelné a hlavně se člověk opravdu ponoří do vyprávění. Osobně jsem měla sluchátka nastavená na angličtinu, druhou možností je maďarština.

Poslední chvíle Freddieho Mercuryho: Nemohl jíst, pít ani vstát z postele. AIDS tajil před fanoušky až do smrti

Jednotlivé sekce velké výstavy Freddieho

Abych neprozrazovala úplně vše, ale aspoň napověděla a nalákala, jak je to celé koncipované, tak začátek výstavy je věnován životu před slávou, tedy narozením na Zanzibaru, přesun do Londýna a první počátky s hudební tvorbou. Posléze přichází kariéra s Queen a zákulisí koncertů a jejich příprav, pokračujete do Japonska, kde měli Queen turné a k této zemi si Freddie vytvořil silný vztah, přesouváte se k jeho zálibám ve hrách, večírkům až k jeho nákupům dárků a výbavě domu. Posléze se výstava dostává do své dojemnější části o nemoci a životě s ní. Tomu, jak tvořil se svou nejoblíbenější španělskou operní zpěvačkou Montserrat Caballé, je věnován velký prostor a je velmi elegantní, dokonce si můžete poslechnout synchronizaci jejich hlasů ve zkušebně.

Pak přijde na řadu tvorba, vyprávění o posledních měsících, týdnech i dnech života a osobním tlaku na tvorbu a zanechání stopy na tomto světě. Tu Freddie v mnohých zanechal opravdu silně a není divu, že fanoušky má do dnešního dne a rodí se i noví.

Milovník koček Freddie Mercury: Když byl na cestách, museli mu jeho mazlíčky dávat večer k telefonu

Život Freddieho Mercuryho, jak ho tolik neznáme

Velmi mě zaujala sekce dárků a toho, jak Freddie vždy myslel na to, co má kdo rád, a nechával lidem překvapení i vyrobit. Tím ostatně potěšil i Eltona Johna, kterému nechal vyrobit osobní dárek v době, kdy pomalu odcházel z tohoto světa a doručen byl až po jeho smrti. Tak moc si svých blízkých vážil.

Na výstavě si například můžete očichat tři nejoblíbenější denní vůně Freddieho, které jsem vyfotila a najdete je v galerii. Dvě z nich si můžete stále zakoupit.

V životě Freddieho nesměly chybět také jeho kočičky, o kterých už psal náš redaktor Kamil. Na výstavě je mnohem více fotek jeho mazlíčků i se jmenovkami z obojků a krátké vyprávění si můžete poslechnout v naprosto roztomile chlupaté mini místnůstce na cestě k opravdovému odchodu Mercuryho z tohoto světa. K tomu všemu hraje píseň Delilah, která je věnovaná chlupaté vůdkyni jeho domácí smečky.

Pak už přichází ta dojemná a těžká část na udržení slz...

Víc už vám prozrazovat nebudu, ale můžete nahlédnout do bohaté galerie a třeba si rovnou objednat výlet vlakem do Budapešti i se vstupenkami na výstavu. Vřele doporučuji.