32 let si myslel, že má jiného tátu! Tajemství Miloše Formana, od jehož smrti právě uplynul rok

13. dubna 2019
archiv eXtra.cz
archiv eXtra.cz

Jméno oscarového režiséra, stojícího za takovými snímky jako je Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus, Vlasy, Lid versus Larry Flynt nebo Hoří, má panenko, není nikomu neznámé. A to nejen v rodném Česku. Dobyl slavný Hollywood a stal se jedním z nejslavnějších Čechů všech dob. I přes obrovské úspěchy ho však jedna věc nepřestala trápit až do smrti.

Miloš Forman (†86) se narodil 18. února 1932 v Čáslavi jako třetí dítě středoškolskému učiteli Rudolfu Formanovi a Anně Formanové, která spravovala malý hotýlek u Máchova jezera. Své rodiče ale bohužel naposledy viděl v deseti letech. Zuřila druhá světová válka, malý Forman byl zrovna nemocný, když na dveře jejich bytu zabušilo gestapo. Maminka mu ještě stačila dát léky a to bylo naposledy, kdy ji viděl. Otce odvedli už před tím rovnou ze školy, kde učil a kde Miloš také studoval. Z koncentračního tábora se už ani jeden nevrátili. Oba zemřeli na tyfus.

Tajemný dopis skrýval rodinné tajemství

Když Miloš Forman 20 let po válce obdržel dopis od ženy, která tvrdila, že byla v koncentračním táboře přítelkyní jeho matky, byl překvapený. Šok však přišel v moment, kdy se dočetl o tajemství, které jeho matka skrývala. Jeho otcem totiž nebyl její manžel, tedy ten, kterého celý život za otce považoval, ale bohatý židovský architekt Otto Kohn. Muž, který jí pronajal hotýlek ve Starých Splavech u Máchova jezera, jenž provozovala. A právě v něm Miloše na jaře roku 1931 počala. To vysvětluje i to, proč na svět přišel až dvanáct let po prostředním bratrovi.

Své tajemství si ale nechtěla odnést s sebou do hrobu. Cítila, že její syn má právo znát jméno svého biologického otce.  Svěřila se proto se vším jedné ze spoluvězeňkyň, které důvěřovala, a požádala ji, zda by v případě, že nepřežije, mohla kontaktovat jejího nejmladšího syna a pravdu mu sdělit. Ta souhlasila.

S biologickým otcem se nikdy nesetkal

Šokovaný Miloš Forman chtěl samozřejmě svého skutečného otce poznat. Ten ale už dávno žil v Americe, kam před lety emigroval. Forman mu proto napsal dopis. Reakce se nedočkal. Napsal proto ještě jednou. Teprve pak se dočkal reakce.  Ve schránce konečně našel dlouho očekávanou odpověď z Ameriky. Ta byla však více než stručná. Zněla: „Ano, žiju. Zdravím.“ Nic víc, nic míň.

„Miloš mu napsal dopis a ten člověk všechno potvrdil. Jenže on už mezitím měl kupu dětí a možná měl strach, že po něm bude Miloš něco chtít. A proto se s ním nikdy nesetkal,“ prozradil Formanův nejlepší kamarád, scenárista Ivan Passer. Tehdy se Forman rozhodl dál otce nekontaktovat. Ten navíc o pouhý rok později v New Yorku zemřel. Děti Miloše Formana jsou však s rodinou Kohnových v kontaktu.

K filmu a divadlu tíhl od dětství

Když malý Forman osiřel, vyrůstal u příbuzných v Náchodě a po válce pak v domově mládeže a internátní škole pro oběti 2. světové války v Poděbradech, kde se setkal např. s Václavem Havlem, Ivanem Passerem či s budoucím polským režisérem Jerzym Skolimowským. Na konci 40. let pak odešel do Prahy, kde odmaturoval. Na DAMU ho nepřijali, proto zkusil FAMU, kde uspěl a vystudoval obor scenáristika a dramaturgie.

Již během studií působil jako herec a scenárista a také jako asistent režie u Alfréda Radoka, s nímž v roce 1958 odešel do nově založené experimentální divadelní scény Laterna magika, kde se podílel na tvorbě programů. A záhy sám také začal režírovat a natáčet. I přes obrovské úspěchy, filmy Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko byly nominované na Oscara, však po sovětské okupaci v roce 1968 opustil Československo a usadil se ve Spojených státech.