Facebook
Instagram
Dnešním dnem si lidé napříč kontinenty už více než půl století připomínají, jak důležitá je péče o naši planetu. Den Země je fenoménem, který se 22. dubna 1990 zapsal i do českých kalendářů, a jeho oslav se v současnosti účastní více než miliarda lidí po celém světě. Možná dnes necháte doma auto a do práce se projedete na kole, nebo s několika přáteli pomůžete uklidit park. Užiteční však můžete být i z pohodlí vaší domácnosti – jen řekněte, jak dlouho odkládáte recyklaci té hromady baterek, kabelů a rozbité či nepoužívané elektroniky, která se vám válí v šuplících? Ve světle zhoršující se klimatické krize je hlavní někde začít a Den Země je ideální startovní pozice.
Starou elektroniku měníme za novou stále rychleji – telefon zhruba po dvou až třech letech, notebook ještě o něco později, technologické příslušenství, jako jsou myši, klávesnice, USB či jiné vychytávky, v závislosti na trendech i mnohem častěji. Rostoucí úroveň disponibilního příjmu, urbanizace a industrializace vedou ke zvyšujícím se nákupům spotřební elektroniky a logicky i k vytváření úměrného množství elektroodpadu. Kam ale tento odpad putuje? Často nepříliš daleko – do šuplíku, komory či kumbálu. Podle společnosti Asekol zajišťující sběr elektroodpadu se například jen v českých domácnostech povaluje okolo 8,5 milionů starých telefonů a toto číslo každoročně narůstá.
V roce 2019 celosvětově přibylo rekordních 53,6 milionu tun vyhozených výrobků se zabudovanou baterií nebo zástrčkou – jedná se zejména o počítače a telefony, svůj podíl ale mají i domácí spotřebiče, elektrické holicí strojky, kartáčky či fotoaparáty. Pro srovnání, jde o nárůst z 9,2 milionu metrických tun v roce 2015. Z toho pouze 17,4 % elektronického odpadu prošlo v roce 2019 oficiálně recyklací. Předpokládaný objem vyprodukovaného elektro-odpadu v roce 2030 by měl dosáhnout 74 milionů tun. Ovšem při této úrovni recyklace si již tak ohrožený svět zadělává na mnohonásobně větší problém.
Řešením jsou recyklační programy
Neúměrné množství elektronického odpadu začíná přerůstat moderní společnosti přes hlavu, což si uvědomují i technologičtí giganti, jejichž kroky mají pomoci mírnit negativní dopad technologií na naši planetu. Společnost Huawei například vybudovala globální systém recyklace elektronických zařízení a v roce 2020 zrecyklovala více než 4 500 tun elektronického odpadu. K tomuto účelu bylo využito téměř 2 000 recyklačních stanic v 48 zemích a regionech světa, přičemž výrobní suroviny oddělené od recyklovaného odpadu – tedy měď, kobaltová sůl, železo, hliník, měděný písek, pryskyřičný prášek a plast – jsou znovu použity při výrobě nové elektroniky.
Huawei snižuje uhlíkovou stopu i prostřednictvím promyšleného designu svých výrobků. Namísto plastových obalů používá obaly na bázi snadno recyklovatelných vláken. Na naléhavost klimatických změn firma reaguje i zvýšeným důrazem na výzkum a vývoj inovativních a udržitelných technologií. Podle nejnovějších údajů Huawei za poslední roky do inovací investovala 15 % celkových tržeb.
Pro někoho odpad, pro jiného zlato
Navzdory hrozivým statistikám však existuje v oběhovém hospodářství i množství příležitostí. Pokud v roce 2019 prošlo recyklací pouze 17,4 % elektronického odpadu, na skládkách se za daný rok povaluje zhruba 57 miliard USD (částka vyšší než HDP většiny zemí světa) v cenných materiálech. Pokud se společnosti naučí tyto materiály sbírat, zpracovávat a opětovně použít, měly by zaznamenat výrazný hospodářský růst, který by mimo jiné podpořil i vznik nových pracovních míst. Namísto šuplíku či krabice se starou elektronikou by lidé byli aktivně vyzýváni k recyklaci mnohem efektivněji než doposud. Nyní jen zbývá doufat, že tento trend dorazí dostatečně včas.
