Herečka Simona Stašová slaví 64. narozeniny: Připomeňme si její nejslavnější filmové role

19. března 2019
Facebook/Simona Stašová
Facebook/Simona Stašová

Nestárnoucí šarmantní herečka Simona Stašová své umění předvádí publiku mnoha divadel stejně jako televizním divákům už pěknou řádku let. Jak je úspěšná v pracovním životě, v tom osobním to žádná sláva není. Třikrát se vdala, třikrát rozvedla. Její role však patří mezi kultovní a my na ty nejlepší z nich na počest hereččiných narozenin zavzpomínáme.

Stašová, která dnes slaví se 64. narozeniny, v komediálních rolích své herecké geny nezapře. Svou spontánností a živelností před kamerou i v osobním životě mnohým připomíná slavnou italskou hvězdu Sophii Loren.

Po ukončení studií na DAMU hrála nejprve rok v Českých Budějovicích, poté čtrnáct let vystupovala v tehdejším divadle E. F. Buriana v Praze. V roce 1991 přišla do Městských divadel pražských a hostovala v Činoherním klubu, v Divadle za branou II, v Divadle ABC a v dalších divadlech a soukromých divadelních produkcích. I přesto, že ji stále častěji vyhledávají filmoví i televizní režiséři, zůstává věrná divadelnímu herectví.

Svou matku Jiřinu Bohdalovou považuje za svůj největší herecký vzor. Mužským vzorem, a to nejen hereckým, pro ni byl Radoslav Brzobohatý, s nímž její maminka sedmnáct let žila. Brzobohatý byl jejím idolem. Naučil ji vztahu ke čtení a k hraní, což se zřejmě promítlo i v její nejslavnější roli maminky Šebkové ve filmu Pelíšky. Díky komedii Jana Hřebejka se stala vyhledávanou a mimořádně ceněnou představitelkou komediálních i dramatických ro­lí.

Za svou roli v Pelíškách byla nominována na Českého lva za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli, cenu ale nakonec nezískala. O rok později si zahrála i v dalším Hřebejkově filmu Musíme si pomáhat.

Výraznou roli lesbické vězeňkyně ztvárnila v televizním seriálu Přítelkyně z domu smutku, který režíroval Hynek Bočan. Díky jejímu talentu na sebe filmové ceny nenechaly dlouho čekat. Za film Román pro ženy získala nominaci na Českém lvu, na Elsu byla zase nominována za výkon v seriálu Místo nahoře. O tři roky později získala cenu Thálie za roli Evy Mearové v inscenaci Drobečky z perníku. Její vynikající výkon v dramatu Zrozen bez porodu ocenili mnozí, film nakonec získal čtyři nominace na festivalu v Monte Carlu. V roce 2014 převzala na filmovém festivalu v Tiburonu cenu za nejlepší herecký výkon v televizním filmu Sebemilenec, kde bez ostychu předvedla své přednosti.

Své role se herečka učí na chalupě nedaleko Prahy. Skromnou roubenku miluje už od svých devíti let. 240 let stará chalupa si navíc zahrála i ve scénách pro představení Vím, že víš, že vím.

Vdaná byla Stašová celkem třikrát. Jejím prvním manželem byl herec Pavel Trávníček. Jejich vztah ale netrval dlouho a skončil rozvodem, stejně jako zbylá dvě manželství, ze kterých má Simona dvě děti. Staršího syna Marka má s italským profesorem a kritikem Eusebiem Ciccotim a mladšího syna Vojtu, kterého porodila ve čtyřiceti letech, má s hercem Pavlem Skřípalem.

Zavří­t reklamu