Jiřina Jirásková by dnes oslavila 88. narozeniny: Proč neměla děti, který slavný herec jí utekl od oltáře a čeho v životě nejvíc litovala

17. února 2019
archiv
archiv

Objevila se v celé řadě filmových a televizních rolí, neodmyslitelně spjata ale byla především s Divadlem na Vinohradech, kde deset let působila i jako jeho ředitelka. Do paměti diváků se vryla desítkami nezapomenutelných rolí, národ ji miloval. Jaká ale byla Jiřina Jirásková ve svém osobním životě? Následující řádky vás nejspíš překvapí.

Všichni hereččini muži

V životě populární herečky se objevilo hned několik osudových mužů. Možní vás nepřekvapí, že šlo vždy o herce či režiséry. Tím prvním byl Miloš Forman. Studentská láska ale vydržela asi jen půl roku. „V normálním životě to s ním prostě nešlo,“ prozradila Jirásková ve své knize Jen to klidně napište!. „S výjimečnými lidmi se skoro nedá žít,“ dodala.

Následoval krátký vztah s Vlastimilem Brodským, který se z nějakého nepochopitelného důvodu rozhodli zpečetit sňatkem. Brodský ale týden před svatbou „cukl“, vymluvil se, že mu zemřela babička a on by se styděl, kdyby v tom smutku měl prožít tak velké štěstí. Ve skutečnosti byl však v té době zamilovaný do své pozdější manželky Boženy Křepelkové. Jiráskové se to hluboce dotklo, přestože sama přiznala, že Brodského nikdy skutečně nemilovala.

Vdala se až o pár let později za herce Jiřího Pleskota, se kterým se seznámila ve vlaku. I když si spolu skvěle rozuměli, po dvou letech došlo na rozvod. Na vině byla sama Jirásková, která svému muži zahýbala s dalším hereckým kolegou Jiřím Valou, partnerem její kamarádky herečky Jiřiny Švorcové. S Pleskotem Jirásková dokonce otěhotněla, protože on se ale k otcovství neměl, vzdala se poprvé šance být matkou. I přes to všechno ale zůstali s Pleskotem dobří přátelé až do konce života.

Následoval krátký vztah s hercem a režisérem Jiřím Macháčkem, s nímž se znali už ze studií na AMU. Jirásková ale tento vztah nebrala příliš vážně a záhy se zapletla s někým jiným. Macháček to ale bral jako největší životní podraz, který se neodpouští. Dalších více než třicet let ji proto ignoroval, neodpovídal ani na pozdrav. Sešli se až ve filmu Dva lidi v zoo. Po něm chodila Jirásková ještě s hercem Josefem Kemrem a režisérem Jiřím Krejčíkem.

Druhým skutečně důležitým mužem v jejím životě se ale stal až režisér Zdeněk Podskalský. Byl pro ni skutečným životním partnerem. Poznali se koncem 60. let, dohromady je dal její Brodský s Brejchovou a vypadalo to, že jsou si souzeni. Žili spolu více než čtvrt století, až do smrti Podskalského. Paradoxem však je, že se nikdy nevzali. Nemohli. Podskalský byl totiž formálně ženatý tehdy ještě v Sovětském svazu, kde měl dokonce i syna. Dítě čekal i s Jiráskovou, ta však své těhotenství použila jako prostředek vydírání, chtěla, aby se Podskalský rozvedl, a když jí nevyhověl, podstoupila další interrupci. Co je ještě zajímavější, nikdy spolu nebydleli. Po celou dobu vztahu si oba drželi své pražské byty, oddělené ložnice měli i na chalupě. Po jeho skonu si Jirásková už jiného muže nehledala a na prstu až do své smrti nosila prsten, který jí daroval.

Proč zůstala bezdětná

I když děti milovala, sama nakonec žádné neměla. A tohoto rozhodnutí do smrti litovala. „Proč nemám děti? To ses dotkl mé nejcitlivější stránky,“ svěřila se Jirásková režiséru Jiřímu Strachovi v dokumentu z cyklu (Ne)obyčejné životy. Prozradila, že argument, kterým svou bezdětnost hájila před sebou i okolím, ve skutečnosti neobstál ani v jejích vlastních očích.
„Namlouvala jsem si, že nechci rodit děti do doby, ve které jsem žila. Hovadina, tenhle důvod. Sama mu nevěřím. Spousta přátel vychovala ze svých dětí slušné lidi bez ohledu na dobu,“ prohlásila. „Dítě jsem chtěla, když už bylo pozdě. To, že nemáte komu dát dárek, to je tak blbé,“ dodala.

Čeho dalšího do smrti litovala

Dalším jejím obrovským životním přešlapem, který si nepřestala vyčítat, bylo podepsání petice za přísné potrestání jejich tehdejší kolegyně z vinohradského divadla Jiřiny Štěpničkové. Ta chtěla i s malým synem opustit republiku. Když se naskytla příležitost odchodu do Anglie, neváhala. Jenže šlo o past od Státní bezpečnosti a na hranicích herečku chytli. „Odhlasovali jsme, že s jejím činem nesouhlasíme a ať je potrestána za to, že byla napojena na západní buňku. Protože tak to bylo prezentováno,“ vypráví herečka v dokumentu z cyklu (Ne)obyčejné životy.

„Jak jsme měli vědět, že to není pravda? Bylo mi dvacet a z mého hlediska byla republika plná lidí, kteří chtěli tomu novému nastupujícímu svobodnému socialistickému režimu uškodit,“ brání se Jirásková a je vidět, že se jí na to ani s odstupem let nevzpomíná lehce. „Myslím, že jsem za to všechno zaplatila velmi slušně. Mé postoje v šedesátých letech byly jednoznačné a taky jsem za to dalších třináct let tvrdě platila. A myslím, že to bylo spravedlivé,“ zakončuje.