Facebook
Instagram
Který jazyk je tedy nejtěžší? Vlastně žádný. Každý člověk na planetě mluví svým rodným jazykem, který spadá do nějaké jazykové skupiny a je příbuzný s jiným cizím jazykem. Čechovi, se například bude snáze učit ruština, než například turečtina, protože čeština a ruština jsou slovanské jazyky a mají mnoho společného. Kdyby se ale chtěl naučit rusky takový Turek, už to pro něj může být nepřekonatelný oříšek. Jazyky tedy můžeme rozdělit podle obtížnosti dle toho, jaký je náš rodný jazyk. Takže žebříček obtížností se bude měnit národ od národu.
Je čeština těžká?
Čeština není zrovna nejlehčím jazykem. Totální obtížností se ale také pyšnit přímo nemůže. Češi sice tvrdí, že mají nejtěžší jazyk na světě, ale neříkají vůbec pravdu. Ř možná máme jako jediní na světě, ale našich sedm pádů rozhodně nikoho neoslní. Taková finština má totiž pádových otázek rovnou čtrnáct. Má velice složitou výslovnost a jména států ve finštině jsou jeden velký rébus. Spojené státy americké se ve finštině řeknou "Yhdysvalta.“ Švédsko se řekne Ruotsi, Rusko se zase překládá jako Venäjä. Samotné Finsko se finsky řekne Suomi. Finština například nemá budoucí čas. To, že Fin mluví o budoucnosti prostě musíte poznat z kontextu věty. Ve finštině dokonce neexistuje slovo mít (vlastnit ale znají). Když chcete například Finovi říci - mám auto, musíte říci, že auto je u mě. Zajímá vás nejdelší finské slovo, které není složeninou? Oficiálně je to prý toto: Epäjärjestelmällisyydellistyttämättömyydellänsäkäänköhän
Stále považujete češtinu za nejtěžší jazyk světa?
Čínština a Japonština
Ačkoliv se čínština pyšní svým statusem nejtěžším jazykem světa, není to tak úplně pravda. Těžká je pouze psaná forma. Čínská gramatika je totiž velice jednoduchá. Nerozeznává rody, má pouze tři časy (na rozdíl od takové angličtiny) a neskloňuje. Velký problém jsou ale tóny. Existují 4 tóny, které dávají čínským slovům ten správný význam. Čínština má totiž tragicky malou slovní zásobu a spoustu věcí můžete pojmenovat jedním slovem. Aby se dalo rozeznat, o čem to tedy vlastně mluvíte, slouží právě ony tóny. Rozumět čínštině člověku, který nemá hudební sluch, je velkým oříškem, ale dá se to prý naučit. Například slovo „ma“ má čtyři významy. Může znamenat matka, konopí, kůň, nebo nadávat. Problémem jsou také dialekty a nářečí, které se v čínštině používají. Jsou neuvěřitelně rozdílné. Když se tedy už čínsky naučíte, neznamená to, že se svou čínštinou všude domluvíte.
Japonština je také samotnou kapitolou. Není to tónový jazyk, jako čínština, ale má tři abecedy. Hirakanu, katakanu a kanji. Tyto tři abecedy si absolutně nejsou navzájem podobné a naučit se je, je neuvěřitelná řehole. Japonština se řadí mezi nejtěžší jazyky, co se týče psaní. Malý Japonci chodí do školy 12 let. V prvních asi šesti letech školy se neučí nic jiného, než matematiku a japonštinu (respektive její psanou formu). Na konci celé základní školy z japonského písma skládají velice těžké zkoušky. Abyste si mohli přečíst kratinký novinový článek v japonštině, potřebujete umět minimálně 3000 japonských znaků.
Arabština
Arabština také není zrovna jednoduchá. Velkou zajímavostí je, že arabské písmo se píše a čte z prava do leva. Spisovná arabština se diametrálně liší od hovorové. S tímto faktem mají studenti arabského jazyka asi největší problém. Arabština má pády a rozlišuje rody. Nezná střední rod. Skloňování je v arabštině celkem složité. Stejné je to s tím, když chci říci že je něčeho víc. Arabština je flexivní jazyk, což znamená, že ohýbá slova pomocí předpon, přípon a zejména změnami uvnitř kmene, v indoevropských jazycích nepříliš obvyklými:
kitábun = kniha, kutubun = knihy
rasala = poslal, ursila = byl poslán
kabírun = velký, akbar = větší
madínatun = město, mudunun = města
Časy používá arabština jen dva. Dokončený a nedokončený a má 3 pádové otázky.
A co Evropské jazyky?
Z Evropských jazyků (vyjma slovanských) je asi nejtěžší francouzština a němčina. Mezi ty lehčí patří španělština a italština. Dokonce i Angličtina. A jaký nejtěžší jazyk je ten váš?
