Facebook
Instagram
Ve třetím díle seriálu Milenky hákového kříže se podíváme pod pokličku vztahu odvážné dvojité agentky Karoly Blaškové a jejího manžela a obávaného nacisty K. H. Franka. Jak jejich láska dopadla? Viděla Karola po válce ještě někdy své děti? Kde byla vězněna?
Květen je měsíc, který se většinou nese ve znamení vzpomínek na druhou světovou válku. Ani letos, když slavíme 74 let od jejího konce, to nebude jinak, proto jsme po vás připravili seriál Milenky hákového kříže, kde představíme ženy, které podlehly ať už z lásky, chtíče nebo vypočítavosti nacistickým pohlavárům.
Karola Blašková se narodila do zámožné rodiny, ve které měla maminka český původ. Karola byla od dětství velmi ambiciózní, což jí zůstalo i v dospělosti. Uměla česky, německy, rusky a také toho využívala.
Při studiu medicíny se dostala do kontaktu s ruskou tajnou službou. O jejím životě je toho známo velmi málo a kdyby nebyla manželkou jednoho z nejobávanějších nacistů Karla Hermanna Franka, možná bychom se o ní nedozvěděli nic.
V polovině třicátých let byla do služeb NKVD přijata a byla poslána na svou velkolepou misi, jíž byl právě zmíněný Frank. Jeho kariéra byla totiž minimálně podivná, z obyčejného knihkupce se stal velitelem tajné státní policie a říšským sekretářem protektorátu.
Blašková byla velmi šikovná, mazaná a chytrá na to, aby svou misi vedla bez chyb. Není však známo, kolik se jí toho povedlo o K. H. Frankovi zjistit a donést Rusům. Jedno je ale jisté, po boku mocného nacisty se jí zalíbilo natolik, že s ním zůstala. Pracovala jako lékařka ve všeobecné nemocnici, čímž své poslání dokonale kryla a ani Frank tak neměl tušení, proč se u něj původně tato žena objevila.
O Karolu se však začala zajímat také britská tajná služba MI6 a Karola si natolik věřila, že do jejích řad vstoupila také a stala se tak dvojitou agentkou. Je nepochybné, že i přes zamilovanost musela špiónka předat jak Rusům, tak Britům zajímavé a citlivé informace, jinak by ji nikdy nenechali na pokoji.
Jenže Blašková si mohla 14. dubna 1940 vzít K. H. Franka na Staroměstské radnici a následující rok mu porodila první dítě. Následovaly ještě další dvě. Říká se, že si Karola vzala Franka opravdu z lásky. Jejich manželství však nemělo dlouhého trvání. Karola Franková byla v roce 1945 jako dvojitá agentka odhalena a odsouzena ke dvanácti letům vězení. Vzhledem k tomu, že se i nad Frankem začala stahovat černá mračna, nenáviděný pár se rozhodl utéct. Měli namířeno do západního Německa, aby v případě dopadení padli do rukou Američanům a ne Rusům.
Byli však dopadeni několik kilometrů od Plzně. Frank byl samozřejmě okamžitě poznán a převezen do vězení v Plzni. Jeho manželka se ocitla v uprchlickém táboře v obci Ejpovice. Děti byly propuštěny s chůvou. Nikdo neví, co s nimi nadále bylo, říká se, že některé zůstaly v německých rodinách a jiné putovaly po dětských domovech napříč Německem.
Koncem května 1945 byla Karola převezena do Moskvy, kde putovala do věznice pro politické vězně Lubjanka. V březnu 1946 začalo nejočekávanější soudní líčení všech dob - s Frankem. Obávaný nacista v něm dostal trest smrti. Byl veřejně popraven na dvoře pankrácké věznice.
Karola byla vězněna téměř dvanáct let v Lubjance a v gulagu v Kazachstánu. Útrapy však přežila a po propuštění se jala hledat své děti. Po těch se však slehla zem. S manželovou smrtí byla obeznámena, děti byly tedy to jediné, co jí v životě zbylo. Hledala, kde se dalo, nevzdávala se a nakonec pětačtyřicetiletá žena dosáhla svého a po čtyřech letech své děti našla. Shledání to však nijak veselé nebylo, děti si ji nepamatovaly.
Odstěhovala se tedy do Německa, kde vykonávala lékařskou praxi a v osmdesátých letech osamělá zemřela.
