Facebook
Instagram
I když byla královnou spíše průměrnou, stala se symbolem své doby a anglického životního stylu 19. století. Vládla 63 let, což z ní dělá druhou nejdéle vládnoucí panovnici Anglie (předběhla ji Alžběta II., která na trůnu sedí dodnes ve svých úctyhodných 92 letech) a za její vlády se stala Anglie velkou koloniální říší. Pojďme se tedy ještě blíže podívat na život této velké panovnice.
Narodila se 24. 5. 1819 v Kenstingtonském paláci v Londýně. Svého otce Eduarda, vévodu z Kentu, vlastně ani nikdy pořádně nepoznala. Její otec zemřel, když bylo malé Viktorii pouhých 8 měsíců. Vlády se tedy ujal její dědeček Jiří III. Její matka byla německá šlechtična. Viktorie tak dlouho mluvila pouze německy a anglicky se musela učit dodatečně. Po letech zvládala angličtinu bravurně a bez německého přízvuku. Královnou se ani stát neměla. Koruna měla připadnout jednomu z jejích tří strýců. Žádný z nich ale po sobě nezanechal potomka. Ne že by děti neměli, ale žádný z jejich dětí nepřežil dětský věk.
Nástup na trůn
Když její dědeček zemřel, ujala se ve svých osmnácti letech vlády. Korunována byla 28. června 1838 a stala se prvním panovníkem, který si za své sídlo zvolil Buckinghamský palác. Začátky panování byly pro Viktorii složité. Nebyla zkušená v panování, v politice ani v právu, takže byla závislá na radách lorda Melbourna, který na ni měl velký vliv. Ten po nepokojích s koloniemi odstoupil a jeho místo vystřídal Victoriin strýc Leopold.
Sňatek a pokus o atentát
Viktorie se provdala za svého bratrance prince Alberta 10. února 1840. Ten se stal nejen jejím manželem, ale i jejím důležitým politickým rádcem. Když byla mladá královna poprvé těhotná, byl na ni spáchán pokus o atentát. Útočník byl osmnáctiletý Eduard Oxford. Začal po královně střílet, když jela se svým manželem v kočáru. Byl odsouzen za zradu, ale z důvodu nepříčetnosti byl obvinění zbaven. Následovaly další tři atentáty. Všechny naštěstí královna přežila.
Manželství a děti
Manželství Viktorie a prince Alberta bylo neuvěřitelně šťastné a harmonické. Ti dva se opravdu milovali. Společně přivedli na svět devět dětí, které se v dospělosti přiženily nebo přivdaly do královských a šlechtických rodů po celé Evropě.
Viktoriánská Anglie. Jaká byla doba její vlády?
Doba, ve které Viktorie vládla, se dodnes označuje jako viktoriánské období. Byla to doba plná změn a reforem. Náboženství šlo stranou a místo toho se začínali lidé více zajímat o vědu, techniku a průmysl. V Londýně byla instalována první kanalizace. Anglie se stala velkou koloniální říší, protože k ní byla v této době připojena Indie a jihoafrická kolonie. Byla zde provedena první pitva a lékařství se posunulo rychle kupředu. Darwin přišel s evolucí, byl sestrojen telefon a následovalo mnoho dalších objevů. Byla tu ale i druhá strana mince. Životní úroveň byla nízká a lidé žili v naprosto hrozných podmínkách. Londýn bylo neuvěřitelně špinavé město a lidé z nuzných poměrů zažívali peklo. Hygiena byla nulová. Práce žádná a věčný hlad. Děti z chudých rodin byly nuceny chodit do práce a přispívat do rodinného rozpočtu. Dětská práce byla ve viktoriánské době na denním pořádku. Děti musely pracovat i 12 hodin denně. Rozmohla se ve velkém také prostituce. K prostituci byly nuceny i dívky ve věku 12 let. Ženy to ostatně v této době neměly vůbec jednoduché. Nemohly volit a byly diskriminovány.
Smrt prince Alberta
Viktoriin muž Albert zemřel roku 1861 na tyfus. Tato hrozná událost Viktorii velice zasáhla a po zbytek svého života oblékala pouze černé šaty. Vyhýbala se veřejnému životu a stáhla se do ústraní. Do Londýna jezdila jen sporadicky a raději se usídlila na svém panství ve Skotsku. Ve stáří se z ní stal hypochondr. Přivolávala svého osobního lékaře třeba šestkrát denně a stěžovala si na nejrůznější potíže, většinou zažívacího rázu. Když byl její lékař na svatební cestě, zaslala mu lístek, na němž ho informovala, že "střeva fungují dobře". Co na to lékař, není známo.
Ke konci Viktoriiny vlády rozpoutala Anglie anglo-burskou válku v Jižní Africe (1899-1902). Stará královna osobně odjela do Irska získávat rekruty. (Mimochodem v této válce bojoval i Winston S. Churchill, což už nás spojuje s moderní dobou.)
V posledních letech života začala Viktorie trpět skutečnými zdravotními potížemi. Potrápil ji oční zákal, musela chodit o holi a nakonec byla upoutána na kolečkové křeslo. Zemřela 22. ledna 1901. Oplakával ji celý národ.
