První český prezident: 26. ledna 1993 byl zvolen Václav Havel

24. ledna 2019
Velvyslanectví České republiky v Bruselu
Velvyslanectví České republiky v Bruselu

Spisovatel. Disident. Intelektuál. Prezident. Jedna z tváří sametové revoluce: symbol svobody, nového začátku. Mnohými milovaný, mnohými nepochopený. Ale většině lidí se do paměti vepsal tak, jak to uměl nejlépe: se srdcem na konci.

Narodil se 5. října 1936 v Praze, vyrůstal v intelektuálsko-podnikatelské rodině. Aktivity jeho rodičů ovšem také byly důvodem, proč mladý Václav Havel nemohl po ukončení docházky v roce 1951 dále studovat: komunistický režim mu to nedovolil. Maturitu složil až po studiu na večerním gymnáziu, kam chodil po práci. Z kádrových důvodů nebyl přijat ani na vysokou školu s humanitním zaměřením – místo toho šel na ČVUT, ale studia po dvou letech zanechal. Nakonec se dostal ke studiu dramaturgie na AMU, kde rozdmýchal svou lásku k divadlu: ta jej už nikdy neopustila.

Přispíval do mnoha literárních časopisů a psal alegorické hry namířené proti soudobé situaci ve společnosti, často kritizoval režim, což mu později přináší problémy v jeho kariéře: musí pracovat jako dělník v trutnovském pivovaru. V roce 1977 ale vydává Chartu 77. Nevzdává se. Za své postoje byl uvězněn, ale ani to jej nedokázalo zlomit.

Během listopadových událostí se Václav Havel stal vůdcem Občanského fóra a krátce nato je zvolen prezidentem Československa. Naděje. O čtyři roky později se stává i prezidentem České republiky.

Byl dvakrát ženatý: s Olgou Šplíchalovou, která se především věnovala charitativní činnosti – ke konci devadesátých let ale těžce onemocněla a později zemřela. Podruhé se oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou.

Zemřel 18. prosince 2011 na následky dlouhodobých zdravotních potíží. Jedno datum je ovšem důležitější.

26. leden 1993: Den, kdy Václav Havel byl zvolen opět tím nejsilnějším hlasem našeho národa.