Téměř 200 Čechů zemřelo na podceňovanou nemoc! Krutá bilance letošní chřipkové epidemie

1. května 2019
Pixabay.com
Pixabay.com

Letošní chřipková sezóna je za námi a přichází čas bilancování. Přestože tomuto závažnému onemocnění podlehlo tentokrát méně lidí než loni, jednalo se o druhý nejvyšší počet obětí chřipky za posledních pět let. K dnešnímu dni bylo hlášeno celkem 617 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadujících hospitalizaci v režimu intenzivní péče, téměř třetina z nich pak infekci podlehla.

„Podle evidovaných údajů následkům onemocnění letos podlehlo 190 pacientů. Toto číslo se ovšem vztahuje jen k těm pacientům, kteří byli pro závažný průběh chřipky hospitalizováni na oddělení ARO nebo JIP,“ říká MUDr. Martina Havlíčková, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

Skutečný počet úmrtí je však podle odborníků mnohem vyšší, neboť přibližně 2 % všech úmrtí – což v České republice představuje téměř 2 000 osob ročně – lze považovat za úmrtí v souvislosti s chřipkou. První hlášení o nemocných chřipkou se začala objevovat již koncem října loňského roku, vrchol epidemické sezóny nastal v polovině února. Od té doby počet nemocných pozvolna klesá.

Chřipka je celoroční onemocnění, přesto se nejvíce objevuje právě v zimních měsících. Nákaza se přenáší vzduchem kapénkovou infekcí, možný je i přenos kontaminovanými předměty. Chřipkové viry jsou velice odolné, nejlépe se jim daří při nižších teplotách a vyšší vlhkosti, kdy přežijí i několik týdnů. K šíření chřipky v zimním období kromě počasí přispívá i to, že se lidé více zdržují v uzavřených prostorách s méně častým větráním.

Chřipka není běžná viróza

Přelom kalendářního roku je kromě vysokého počtu chřipkových onemocnění typický také nárůstem celé škály dalších respiračních chorob způsobených jinými typy virů nebo bakteriemi. Ačkoliv jsou příznaky těchto nemocí mnohdy velmi podobné chřipce, není na místě je s ní srovnávat. Chřipka je na rozdíl od běžné virózy závažným onemocněním, které může vést k těžkým zdravotním komplikacím, v krajním případě i k úmrtí. Komplikovaný průběh chřipky je nejčastěji zapříčiněn rozšířením chřipkové infekce do vnitřních orgánů, rozvojem bakteriální superinfekce nebo stavy vyplývajícími z akutního průběhu, jako jsou dehydratace nebo febrilní křeče. Chřipka každoročně postihne 10 až 15 % světové populace a způsobuje celosvětově úmrtí stovek tisíců osob, a to i v zemích s vyspělým zdravotnictvím. Nejvíce ohrožuje lidi starší 65 let, malé děti, těhotné ženy a chronicky nemocné různého věku.

Očkování je základem prevence

Každoroční očkování proti chřipce je nejúčinnějším opatřením pro prevenci chřipky a pomáhá snižovat počty nemocných i zemřelých v důsledku onemocnění chřipkou a také počet případných závažných komplikací. Vakcíny proti chřipce se připravují každý rok znovu pro následující sezónu. Cirkulující chřipkové viry se totiž každou sezónu mění. Proto Světová zdravotnická organizace každý rok aktualizuje složení vakcíny tak, aby co nejvíce odpovídalo virům kolujícím danou sezónu v populaci. V České republice se již používají i moderní tetravalentní vakcíny, které poskytují očkovaným širší ochranu proti čtyřem cirkulujícím kmenům chřipky, dvěma kmenům A a dvěma kmenům B, což by ve svém důsledku mělo zvýšit celkovou účinnost chřipkové vakcíny. Aby však byla populace proti chřipce chráněna skutečně efektivně, je zapotřebí zvýšit celkovou proočkovanost. Česká republika však v tomto směru zůstává hluboko pod doporučeními Světové zdravotnické organizace, a to i v rizikových skupinách, které jsou chřipkou a jejími komplikacemi ohroženy nejvíce. Nízká proočkovanost populace má značný podíl na statistice úmrtí.

Světová zdravotnická organizace doporučuje až 30% proočkovanost obyvatel, u rizikových skupin dokonce až 75%. V České republice je však navzdory těmto doporučením proočkovanost populace proti chřipce nízká. Tím se naprosto vymykáme trendům nejen v rámci Evropy, ale i ve světě, kde naopak proočkovanost proti chřipce stoupá. Kupříkladu v Kanadě nebo USA je distribuováno ročně až 330 dávek očkovacích vakcín proti chřipce na 1000 obyvatel. U nás je tato spotřeba pouze kolem 40-70 protichřipkových vakcín na 1000 obyvatel.

Zavří­t reklamu