Facebook
Instagram
Zdálo by se, že když má film úspěch, je to pro herce jako pohlazení na duši. Vždyť Rebelové si vydělali krásných třicet milionů korun. Zuzana Norisová však v té době řešila téměř existenční problémy. Pro Jana Révaie to byla první velká role, jenomže místo toho, aby se radoval, trpěl komplexem méněcennosti. Pořád se mu totiž v hlavě přehrával jeho výkon ve filmu Zatracení, který hodnotil jako katastrofu.
Rebelové – to je film o jedné velké lásce mezi maturantkou a vojákem, který utekl z vojny. Mohla to být pěkná lovestory, jen kdyby jim přály okolnosti. Režisér Filip Renč zvolil vyprávění hudební formou záměrně, neboť chtěl vyzdvihnout to, co je v životě dobré, nehledě na dobu a aktuální politický režim.
Zavzpomínat na největší hity šedesátých let můžete dnes ve 21:30 na ČT 1
Těžké období
Když se začne někomu lepit smůla na paty, zpravidla to nezůstane jen u jednoho problému. Zuzana Norisová o tom ví své. V profesním životě se jí moc nedařilo, takže byla prakticky na mizině. Původně si měla zahrát v muzikálu Pomáda. Premiéra se však bohužel pořád odkládala, a když už k ní konečně došlo, zvrtla si Zuzana kotník. A to nebyl jediný úraz.
Nedalo se nic dělat, nelenila a začala pracovat po barech. Bylo se potřeba nějak uživit. Nakonec se ale přece jenom dočkala. Role čerstvě plnoleté Terezy jí převrátila živit vzhůru nohama.
Bez krytí nevyšla ven
Sláva je bezpochyby hezká věc, když ale přesáhne únosnou mez, je pak spíše na obtíž. Najednou se k ní hlásili úplně cizí lidé. Kamkoli se vrtla, vždy narazila na někoho, kdo ji okamžitě poznal. Aby se proti zájmu veřejnosti trošku obrnila, rozhodla se vycházet ven bez nalíčení, v šátku a slunečních brýlích.
Révaiovy pochybnosti
Pro Jana Révaie byli Rebelové první pořádnou rolí. Tehdy si ale vůbec nevěřil. Komplex méněcennosti v něm vyvolal film Zatracení. Svůj herecký výkon v něm ohodnotil jako katastrofu. Oba filmy se navíc točily současně.
Přestože podal ve filmu nejen herecký, ale i taneční výkon, za který se nemusel v žádném případě stydět, nebyl původně tanec jeho první volbou. Zkoušel jít na truhláře, ale bylo plno, tak skončil u automechaniků. Lásku k tanci v něm probudily až taneční. Dokonce se dostal i do legendární taneční skupiny UNO.
Inspiroval se vlastním dětstvím
Námět na film vycházel z Renčova dětství, kdy si pouštěl od rodičů různé desky a představoval si za každou písničkou nějaký příběh. Šedesátá léta byla, jak sám uznal, dobou rozjezdu a nových začátků, stejně jako ta devadesátá pro jeho vlastní generaci.
Zdroj textu: čsfd, Aha
Zdroj fotek: Česká televize
