Facebook
Instagram
Václav a jeho manželka se stali rodiči hodně brzo. Jejich dcera je na tom stejně. Zatímco Václav se na roli dědečka těšil, jeho manželka to nese těžce. Prý ještě není tak stará, aby byla babičkou.
Viděl jsem, že moje manželka Gábina (42) není ve své kůži, když se vrací od dcery. Byla rozčarovaná a sklíčená. Péče o vnučku je radost, ale zároveň přináší obavy z nové životní role. Není divu, že to vyžaduje čas, než si člověk zvykne...
Babičkou se stala po čtyřicítce
V dnešní době už není nic neobvyklého stát se rodičem po čtyřicítce. Ale náš případ byl jiný – sotva pár měsíců poté, co Gábina oslavila čtyřicetiny, se z nás stali prarodiče.
Nemohli jsme mít naší dceři Pavlíně (23) za zlé, že nám tak rychle „nadělila“ vnučku. Koneckonců sama se narodila, když nám nebylo ještě ani dvacet.
Příchod vnučky na svět nás naplnil obrovskou radostí. Chybělo nám malé dítě, dokonce jsme s Gábinou zvažovali, že bychom si pořídili další.
Místo toho se pustila do péče o malou Lindu. Mohla to dělat, protože už delší dobu nepracovala na plný úvazek. Využívala toho, že já živím rodinu, a ona si přivydělávala jako korektorka pro různá nakladatelství.
Vyhnula se zodpovědnosti
Všichni považovali za samozřejmé, že Gábina bude častěji hlídat malou Lindu, zvlášť když Pavlína plánovala nastoupit do firmy svého tchána. Proto jsem byl překvapený, když mi manželka zničehonic oznámila, že dostala zajímavou nabídku a začne pracovat na plný úvazek.
„Promiň, co? Nějak to nechápu,“ řekl jsem zmateně.
„Co nechápeš?“ opáčila podrážděně. „Dostala jsem skvělou nabídku od nakladatelství, se kterým spolupracuju už dlouho. Co na tom není jasné?“
„Myslel jsem, že firmy teď spíš ruší plné úvazky. Že je pro ně výhodnější mít externisty.“
„Tahle firma chce zaměstnávat lidi na stálo. Možná jim to tak vyhovuje.“
„A kolik ti nabízí?“ zeptal jsem se. Když mi řekla částku, nevěřícně jsem vykulil oči. „Ale to je přece míň, než co si vyděláš teď!“
„A co? Budu mít jistou práci a výdělek...“
„Práce na plný úvazek tě nikdy nebavila...“ namítl jsem.
„Věci se změnily, teď to chci zkusit,“ pokrčila rameny. „Je na tom snad něco špatného?“
„Samozřejmě že ne,“ přitakal jsem, abych zmírnil napětí. „Ale co Pavlína? Určitě počítala s tím, že jí pomůžeš s malou.“
„Ona to zvládne. Pracuje u svého tchána. Může začít na poloviční úvazek a najde si chůvu. Já to v jejím věku zvládala, tak ona taky,“ uzavřela Gábina nekompromisně rozhovor.
Nechtěla se starat o vnučku
Pro Pavlínu bylo toto rozhodnutí překvapením, ale nehodlala se s ní dohadovat. Těžko mohla očekávat, že se Gábina vzdá své práce jen proto, aby jí mohla pomáhat s dcerou. Pavlína se mě jen zeptala, co mohlo stát za touto nečekanou změnou. Podle toho, co jsem věděl, jsem jí upřímně řekl, že nemám tušení.
Myslel jsem si ale, že je Gábina vyčerpaná péčí o malou Lindu. S Pavlínou jsme se shodli, že pokud je unavená, sotva by šla do náročnější práce. Pavlína si nakonec s tchánem domluvila práci na částečný úvazek a našla pro Lindu chůvu.
Gábina však ve své nové práci nevypadala spokojeně. Těžko si zvykala na pravidelné vstávání a každodenní docházení. Často si stěžovala, že ve vydavatelství tráví čas, i když nemá co dělat. Když jsem jí navrhl, aby to znovu zvážila, tvrdohlavě trvala na tom, že to byl správný krok.
Dcera měla problémy s chůvou
Krátce poté, co Linda oslavila první narozeniny, Pavlína si náhodou všimla, že má modřiny. Do bytu nainstalovala kameru a během dvou dnů zjistila, že chůva se někdy v návalu vzteku chová k malé hrubě.
Okamžitě ji vyhodila a vše nahlásila na policii. Pak začala shánět novou chůvu, ale měla obavy, aby nenarazila na další problémovou osobu. Měla také strach svěřit Lindu do péče cizích lidí v jeslích.
Umínila si, že dceru nesvěří nikomu, dokud nebude umět mluvit a nebude schopna říct, kdyby se k ní někdo choval špatně. Nemohla však zůstávat na mateřské donekonečna, i když byl její šéf zároveň také tchán. Požádala proto Gábinu, aby si vzala pár dní volna a pomohla jí s malou, dokud nenajdou spolehlivou chůvu.
Moje žena na to sice přistoupila, ale netvářila se nadšeně. Myslel jsem, že se toho nepříjemného závazku bude chtít co nejrychleji zbavit a s úlevou se vrátí do práce. Navíc se po každé návštěvě u Pavlíny vracela domů podrážděná a skleslá. Přitom předtím ji péče o Lindu vždy těšila.
Důvody její frustrace jsem pochopil až o pár dní později. Opět mě šokovala. Řekla mi totiž, že končí v práci.
„Cože? Co se stalo?“
„Pavlína mi ukázala video té chůvy s Lindou... Pak jsem si prošla profily dalších žen, které by se o ni měly starat, a...“ hlas se jí třásl. „To se už nemůže opakovat!“
„Má pravdu, miláčku... Ale končíš v práci jen dočasně, nebo úplně?“ chtěl jsem si to ujasnit.
Přehodnotila to
Na chvíli se odmlčela a koukala do země.
„Nadobro... Když se Linda narodila, byla jsem nesmírně šťastná a nevadilo mi, že budu babička. Ale postupně se ke mně všichni začali chovat, jako bych byla babička na plný úvazek, a to mě hrozně rozčilovalo. V práci se mě začali ptát, jestli vůbec budu schopná pracovat, když se teď bude můj život bude točit jen kolem vnučky...“
„No tak, to určitě nebylo tak hrozné...“
„Škoda, že jsi neviděl, jak na mě ty ženské koukaly. Jako bych byla jedna z nich – stará bába! A přitom jsme se ještě nedávno bavili o dalším dítěti. Teď mě ale všechny berou jako důchodkyni.“
„Děláš z komára velblouda...“
„Možná trošku přeháním, ale tak jsem se cítila. Když mi jedna z nich navrhla práci na plný úvazek, nejdřív jsem odmítla. Ona hned dodala: ‚Teď budete mít určitě spoustu jiných starostí.‘ A to mě naštvalo. Nakonec jsem to vzala.“
„Co tě přimělo změnit názor?“
„Došlo mi, jaká nebezpečí na Lindu číhají, když ji necháme cizím lidem. Úplně mě zamrazilo, že moje pýcha by ji mohla vystavit riziku. Nakonec mi došlo, že je jedno, co si o mně kdo myslí, i kdyby si všichni mysleli, že jsem stará babka!“
„Já tě takhle nevnímám,“ objal jsem ji a políbil na krk.
„To říkáš jen tak.“
„Pokud o tom pochybuješ, rád ti to hned dokážu...“
Druhý den dala Gábina výpověď a vrátila se ke své předchozí práci na volné noze. I když se stala babičkou na plný úvazek, stále bere zakázky. Při procházkách s Lindou často slýchá komplimenty, že má „rozkošnou dcerušku“. A to ji naplňuje radostí...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
