Vanesa (26): Pozvala jsem mámu na premiéru ženského divadla. O přestávce odešla a několik týdnů se mi neozvala

Byla to premiéra, na kterou jsem se těšila měsíce. Nová inscenace o ženských rolích, únavě z péče a nevyřčené zlobě. Pozvala jsem mámu. Věděla jsem, že divadlo nemá ráda a že na kulturu moc není, ale chtěla jsem, aby viděla, o čem dnes ženy mluví. Co řešíme. Kde jsme se ocitly. Chtěla jsem s ní sdílet ten zážitek.

Mohlo by Vás zajímat:

Radana (32): Chtěla jsem zlepšit svůj vztah s tchyní. To, co následovalo, mě úplně vykolejilo

Po přestávce se nevrátila

Seděly jsme v páté řadě, trochu stranou. Máma se během první půlky ani nehnula. Nedala na sobě nic znát. Já jsem byla úplně vtažená. Herečka mluvila o únavě tak přesně, až mě z toho bolel žaludek. V jednu chvíli řekla větu, kterou říkávala i máma, skoro doslova. Až mě zamrazilo, jak moc to celé připomínalo náš domov. Tu ztuhlost, mlčení, rutinu.

O přestávce máma vstala, řekla, že si odskočí, a odešla. Trvalo to pět, deset, patnáct minut. Pak začala druhá půlka. Nevrátila se. Myslela jsem, že se jen zdržela, možná telefonát, možná fronta. Ale za celou druhou půlku se nevrátila a ani když jsem ji hledala po představení, nikde nebyla.

Nemohla jsem se jí dovolat. Až druhý den ráno mi přišla esemeska. „Jsem v pořádku, jen potřebuju být sama. Ozvu se ti.“ A pak nic. Dny, týdny ticha. Nakonec zavolala teta. Prý je máma u ní. Prý odešla narychlo, s jedním kufrem, a že zatím nechce mluvit ani se mnou, ani s nikým jiným. Jen spí, čte, chodí na dlouhé procházky.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (26): Na první rande přišel se svou matkou. A to nebylo na celém večeru to nejdivnější

Trvalo, než mi to vysvětlila

Postupně jsem se dozvídala víc. Ne od ní, ale od lidí kolem. Že už dlouho nebyla šťastná. Že měla pocit, že celý život jen sloužila někomu dalšímu. Že možná kdysi chtěla něco jiného, ale zapadla do rolí, které se od ní čekaly. Že o tom představení prý řekla, že jí otevřelo oči. A že to nebyl útěk. Ale návrat. To řekla přímo tetě.

Nechápu to úplně dodnes. Nechápu, proč se mnou nemluvila napřímo. Proč mě odstřihla. Jestli jí to tak připomínalo vlastní mládí, že se lekla. Nebo jestli v tom bylo něco hlubšího. Třeba vztek na mě, že jsem jí to připomněla. Nebo že se o mě musela starat?

Nakonec se mi ozvala po pár týdnech a pozvala mě k tetě, kde se rozhodla zůstat. O mnohém jsme si promluvily a zjistila jsem, že není naštvaná na mě, vlastně ani na nikoho dalšího z rodiny. Jen na sebe, protože se nechala zatáhnout do života, který nechtěla. A jen chce, aby se mi nestalo to samé.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (30): Máma si dokazuje svoje mládí flirtováním s mými přáteli. Už několikrát mě neskutečně ztrapnila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].