Vendula (19): Matka se od mého narození nemohla dočkat vnoučat. To, co provádí poslední dobou, je ale vážně síla

Moje máma (55) o vnoučatech mluvila už v době, kdy jsme s mým bratrem byli ještě malí. Pamatuju si, že když mi byly čtyři roky, máma mi říkala, že už se moc těší, až jednou bude držet v náručí moje dítě. Moc jsem to v té době nechápala a nic si z toho přirozeně nedělala. Teď už je to jiné.

Mohlo by Vás zajímat:

Doubravka (30): Máma se mnou nemluví. Nechápe, že děti nechci kvůli tomu, v jakém stavu je naše planeta

Matka mluví o vnoučatech už dlouho

Posledních pár měsíců je to opravdu nesnesitelné. Téma vnoučat a dětí na mě matka vytáhne i několikrát za týden. „Už se moc těším, až se jednou vdáš. Určitě pak budeš mít s manželem děti,“ řekne například. Já už jí několikrát opakovala, že děti nechci. Mít je pro mě není priorita. Chci cestovat, poznat svět, najít si práci, která mě bude bavit.

Na děti v mém životě teď není místo, nemyslím na ně. Jenže matka mě do nich až moc nutí. Doteď jí stačilo říct, že děti nechce a ať mi s nimi dá pokoj. Nyní už to nefunguje.

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (39): Roky jsem tvrdila, že nechci děti. Byla to chyba, teď bych hrozně moc chtěla alespoň jedno

Matka mě kvůli vnoučatům začala vydírat

„A kdo se o tebe postará, až budeš stará?“ řekla mi naposledy. Když jsem jí odpověděla, že raději umřu sama, jen se smutně pousmála a začala na mě křičet, co si o sobě myslím, že mě takhle nevychovala a že si o mně myslela, že jsem lepší. „A kdo se postará o mě, kdyby se ti něco stalo?“ zeptala se. I na to jsem odpověděla. „Co třeba tvůj syn? Nejsem tvoje jediné dítě,“ to ji naštvalo ještě víc a jen za sebou zabouchla dveře.

Den na to za mnou znovu přišla. „Prosím, slib mi, že budeš mít dítě do třiceti. Fakt moc to pro mě znamená. Prosím, slib mi to. Chci vědět, že budeš šťastná. Jestli mi to neslíbíš, budu to brát tak, že mě nemáš ráda,“ řekla mi. Nevěděla jsem, co si o tom mám myslet. Nechci jí slibovat něco, co nemám v plánu splnit. Zase na druhé straně nechci, aby na mě zanevřela.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpánka (64): Těšila jsem se, že stáří strávím obklopená velkou rodinou. Jenomže moje děti si vůbec nerozumí a vnoučata moc nevídám

Nevím, jak na mámu reagovat

Vůbec nechápu, co to poslední dobou s mámou je. Je neskutečně náladová. Křičí na mě úplně bez důvodu, stačí málo, aby se naštvala. Zda se mi, že snad prochází menopauzou, chápu, že je to náročné, ale teď to opravdu překračuje všechny meze.

Nechci být její obětní beránek a nechci, aby si myslela, že na mě může řvát jen tak. Navíc mě i vydírat. Zdá se mi zcestné, že po mně chce dítě, a to ještě takovým falešným slibem. Nevím, co jí na to odpovědět, nechci jí lhát, ale nechci jí ani vyjít vstříc.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (59): Moc jsem se těšila na vnoučata. Když teď konečně jedno mám, žádnou radost necítím

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.