
Veronika prochází řadou neúspěšných vztahů a až nyní si uvědomuje, že příčinou může být rozvod rodičů. Ačkoliv proběhl v klidu, obraz otce s kufrem v předsíni ji pronásleduje dodnes. Možná právě proto nemůže najít toho pravého...
Dlouho jsem si nepřipouštěla, jak moc mě tátův odchod ovlivnil. Ten pocit opuštění se mi zaryl pod kůži. I když s otcem mám dobrý vztah, k mužům jsem obecně nedůvěřivá a podvědomě si zřejmě vybírám partnery, se kterými to nemůže dopadnout dobře.
Moje tři vztahy byly jedna velká katastrofa
Nedávno skončil můj třetí vážný vztah a já si začala zoufat. Pokud to takhle půjde dál, zůstanu navždy sama. Mé kamarádky se vdávají a zakládají rodiny, zatímco já se vždy vracím na startovní čáru. „Jsi příliš náročná,“ říkávala mi kamarádka. „Moc na to tlačíš,“ přidávala se moje matka. Já si ale nemyslela, že by chyba byla na mé straně. Muži za nic nestojí a já to naštěstí vždy odhalila včas.
Můj první vztah jsem ukončila, když můj partner váhal mezi mnou a kariérou v zahraničí. Nechtěla jsem být jen jednou z možností a čekat, až mě nakonec stejně vymění za práci nebo jinou ženu. Další partner vypadal nadějně, dokonce mi dal zásnubní prsten. Brzy se ale ukázalo, že mě chce mít jen pro sebe a snažil se mě izolovat od mých přátel i rodiny, což pro mě byla nepřekročitelná hranice.
Ten poslední byl sobec, který sliboval modré z nebe, ale skutek utek. Žádná společná budoucnost, žádná rodina. Došlo mi, že myslí jen na sebe, a tak jsem s hrdostí odešla. Jako vždy jsem se svěřila tátovi, který mi byl oporou. Podle něj si mě jen tak někdo nezaslouží. S tátou mám skvělý vztah, i když se s mámou rozvedli.
Táta mi po rozvodu hodně chyběl
Otec od nás odešel, když mi bylo sedm let. S mámou si ale zachovali přátelský vztah a táta k nám občas o víkendu chodil na oběd. Protože jejich rozchod neprovázely žádné scény ani hádky, všichni si mysleli, že jsem to zvládla bez problémů. Pravda je ale zřejmě složitější.
Táta mi neskutečně chyběl. U postele jsem měla jeho fotku a každý večer jsem jí posílala polibek na dobrou noc. Stávalo se, že jsem na něj v předsíni čekala nastrojená na výlet, a on na poslední chvíli zavolal, že nepřijde. Nikdy jsem se na něj nezlobila, ale ten pocit zklamání jsem v sobě potlačila.
Nedávno jsem poznala skvělého muže, ale je tu potíž. Neustále na něm hledám chyby a čekám, kdy se projeví v pravém světle. Vadí mi, jak je na začátku všechno zdánlivě perfektní, a já musím jen čekat, až se ukáže realita. Je to jen ztráta času. Pavel, můj nový partner, pochází také z rozvedené rodiny. A řekl mi něco, co mě přimělo přemýšlet.
Možná mě tátův odchod navždy poznamenal
„Moje sestra to řeší už léta s terapeutkou. Zjistila, že táta byl pro ni vzorem, a když odešel za jinou ženou, ztratila důvěru v muže,“ svěřil se mi Pavel. V tu chvíli mi to došlo. Táta tu pro mě sice byl, ale jeho odchod a občasné návštěvy si dodnes živě a bolestně pamatuji.
Promluvila jsem si s Pavlovou sestrou a zjistila, že naše prožitky jsou si velmi podobné. Uvědomila jsem si, že nevěřím v existenci šťastných a trvalých vztahů a žiji v neustálém strachu, že mě partner opustí. Často vztah raději ukončím sama, než abych čekala na nevyhnutelný konec. Jak z tohoto začarovaného kruhu ven, to zatím nevím. Ale udělala jsem první krok – mluvila jsem o tom s Pavlem.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




