Vláďa (32): Tajný románek v kanceláři skončil krutou volbou mezi láskou a kariérou

Byl to pohotový, vtipný chlap a měl takový ten nenucený šarm, kterému se těžko odolává. Potkali jsme se na jednom pátečním večírku a začali spolu randit a všechno bylo skvělé. Nic komplikovaného, prostě jsme si užívali společné chvíle, jen on moc nechtěl chodit mezi lidi. Pochopil jsem, že svou orientaci ještě úplně nepřiznal, ale respektoval jsem to. Jenže pak přišel den, kdy jsem nastoupil do nové práce.

Patrik (32): Celý život jsem před rodiči tajil, kdo jsem. Prasklo to během přepadovky u mě doma

Bylo to překvapení

Na první poradu jsem šel nervózní, ale natěšený. A pak jsem ho uviděl. Seděl na konci dlouhého stolu v obleku a s vážným výrazem poslouchal prezentaci. Celou dobu jsem na něj zíral, několikrát se naše pohledy setkaly, ale on na sobě nedal nic znát.

Po poradě jsme si našli chvíli na soukromý rozhovor. Po poradě jsme si našli chvíli na soukromý rozhovor. Zjistil jsem, že je vedoucím našeho oddělení. Ani jeden z nás netušil, že budeme pracovat ve stejné firmě. Nikdy jsme o práci nemluvili. Ani jsem mu neřekl, že jsem si sehnal novou práci a že udělám takovou změnu. V takové fázi vztahu jsme ještě nebyli.

Dohodli jsme se, že to budeme držet v tajnosti, což se nám vedlo prvních pár měsíců, ale čím byl náš vztah vážnější, tím těžší to bylo skrývat. Na jednom teambuildingu ke mně dokonce přišla kolegyně a začala se mě ptát, jestli jsme se my dva už znali, než jsem nastoupil, protože to všem tak přijde.

Sandra (26): Pohádkové rande mělo hořkou dohru. Neskočila jsem mu hned do postele, tak šel lovit dál

Musel se rozhodnout

Snažili jsme se chovat profesionálně, ale bylo to těžší, než jsme čekali. Každá porada, každý neformální oběd v týmu, každý e-mail měl najednou jiný podtext. Lidé v kanceláři nás pozorovali, jako bychom byli hlavními postavami nějaké kancelářské telenovely. „Já se bojím, že to praskne. Musíme říct pravdu.“ Opakoval jsem to neustále, ale jemu se do toho nechtělo.

Bylo jasné, že dřív nebo později budeme muset udělat rozhodnutí. Buď se rozejdeme, nebo vyjdeme s pravdou ven a riskneme, co to udělá. Byl jsem z toho nervózní, ale zároveň jsem si uvědomoval, že ho nechci jen tak nechat jít a doufal jsem, že to bude cítit stejně.

Nakonec mě pozval na večeři k sobě domů. Byl to super večer a já si myslel, že probereme, jak náš vztah oznámíme světu, ale místo toho mi oznámil, že se musíme rozejít. „Nechci ohrozit svou kariéru a nemyslím, že by kolegové pochopili náš vztah.“ Myslel tím především svou orientaci. Odešel jsem. Ne z firmy, tam jsem pořád, ale z té večeře.

Kamila (32): Děsivé okno z mládí mě roky strašilo. Až náhodné setkání po letech odhalilo, co jsem v opilosti provedla

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].