Vladislava (54): Přemlouvala jsem manžela k investování. Nakonec skočil na špek kamarádovi a přišel o horentní sumu

S manželem jsme spolu dvacet dva let, oba jsme kolem padesátky a máme dvě dospělé děti, které už bydlí samostatně. Poslední roky jsem se ho snažila přesvědčit, že bychom měli začít odkládat peníze na důchod jinak než jen na spořicím účtu, kde nám úrok sotva stíhá inflaci.

Karla (38): Pravidelně přispívám na charitu, ale mé partnerce se to nelíbí. Prý podporuju vyžírky

Uvěřil bývalému spolužákovi

Manžel nad tím léta jen mával rukou a řekl, že se v tom nevyzná a že se mu do toho nechce pouštět. Loni na podzim za mnou ale přišel sám. „Našel jsem lepší příležitost než ty tvoje fondy přes bývalého spolužáka ze střední, který mi slíbil zhodnocení kolem třiceti procent za rok.“ Zeptala jsem se ho, o jakou firmu jde a jestli je regulovaná, ale on jen řekl, že to je nová platforma a že spolužák do toho vložil taky své úspory.

Nesouhlasila jsem s tím a řekla jsem mu, ať to nedělá, dokud to neprověříme. Manžel ale během listopadu, aniž by mi to řekl předem, převedl přes sto tisíc korun z našeho společného spořicího účtu na účet, který mu poslal ten spolužák.

Zjistila jsem to náhodou v prosinci, když jsem kontrolovala zůstatek na účtu před Vánoci a čekala jsem tam podstatně víc peněz. Zeptala jsem se manžela přímo, kam peníze zmizely, a on mi to přiznal s tím, že mě chtěl překvapit těmi obrovskými výnosy. Když jsem chtěla, aby mi ukázal ten účet a jak se to vyvíjí, zmlkl. Přístup k žádnému účtu nedostal. Neměl ani potvrzení o platbě.

Štěpánka (60): Táta nám nechtěl koupit ani pořádné boty. Po jeho smrti jsme ale objevili zlatý důl

Už se nedalo nic dělat

Šla jsem hned druhý den do banky zjistit, jestli se dá platba ještě vrátit, ale bankéř mi řekl, že po takové době už s tím nejde nic dělat. Šla jsem se poradit na policii, ale vyšetřovatel mi hned na první schůzce řekl, že šance na vrácení peněz je nízká, protože podobné případy táhnou přes několik zemí.

Srdce mi bušilo celé týdny, když jsem si představovala, jak budeme vypadat za deset let bez jakékoli rezervy. Rozhodla jsem se, že na manžela už čekat nebudu, a založila jsem si vlastní investiční účet, kam si teď každý měsíc odkládám část svého platu bez ohledu na to, co dělá on.

Manžel se mi za to omluvil a souhlasil, že finance budeme odteď řešit jen společně a jen po předchozí domluvě, nejlépe s poradcem, kterého jsme si našli přes doporučení od kamarádky. Naše nová rezerva ještě zdaleka nedosahuje toho, o co jsme přišli, ale aspoň roste postupně a pod mou kontrolou a já jsem o maličko klidnější.

Richard (41): Bláznivá sestra mi vnutila svého nezvladatelného syna. Po dvou týdnech teroru jsem ho musel posadit na vlak

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].