Vlaďka (32): První rande nedopadlo dobře, z kluziště jsem zamířila rovnou na pohotovost. Naštěstí jsem se měla o koho opřít

Příběhy o lásce: První rande nedopadlo dobře, z kluziště jsem zamířila rovnou na pohotovost. Naštěstí jsem se měla o koho opřít
Zdroj: Freepik

Když se Vlaďka seznámila s Milošem, jako místo prvního rande vybrala kluziště. Skončila sice na pohotovosti, ale pak už to bylo jen lepší. Zjistila, že o Miloše se může opřít.

Jana Jánská
Jana Jánská 17. 01. 2024 13:00

Chtěla jsem, aby moje první rande s Milošem (32) bylo romantické. Domluvila jsem se s ním, že se na kluzišti sejdeme v sedm. To už měla být tma a my bychom bruslili v záři lamp.

Domluvila jsem si první rande

Miloše jsem delší dobu vídala v knihovně, kde pracuji. Je to už na první pohled sympaťák. Na druhý pohled jsem zjistila, že si půjčuje zajímavé knížky. Koukala jsem po něm, ale styděla jsem se udělat první krok. Pak se jednou zastavil u mého pultíku s tím, že by potřeboval poradit ohledně jisté knížky. Dali jsme se do řeči a zjistila jsem, že má hezký úsměv.

Od té doby jsem ho vídala častěji. Chodil do knihovny snad každý den, vždycky mě pozdravil a usmál se. Došlo mi, že to nedělá jenom kvůli knížkám. Jenže, jak udělat první krok? To by měla být doména muže, ne?

Nakonec jsem to vyřešila sama. Na pultíku mám spoustu letáčků o dění ve městě. A tak jsem Milošovi podstrčila letáček s informacemi o kluzišti. "Možná by vás to mohlo zajímat," pověděla jsem tiše. Podíval se na mě a zrudly mu uši. "Já tam půjdu dnes v sedm," usmála jsem se. "To je prima nápad," vypadlo z něj, vzal si letáček a odešel. Kolegyně, která sedí opodál, se začala smát. "Tak takhle se to dnes dělá..." nadhodila. V té chvíli jsem zrudla i já.

Z rande jsem zamířila na pohotovost

Nemohla jsem se dočkat večera. Doma jsem vyhrabala brusle, na kterých jsem pár let nestála. Byly mi dobré a doufala jsem, že je to jako s jízdou na kole. Že to zkrátka nejde zapomenout. Stejně jsem raději na kluziště vyrazila s časovou rezervou, abych se rozjezdila.

Dala jsem si pár koleček vedle mantinelu a občas se přidržovala. Pak jsem získala jistotu a dál už jezdila v klidu. Před sedmou se objevil Miloš. Zamávala jsem mu a počkala, až vejde na led. Šlo mu to o moc lépe než mně. Chvilku jsme jen tak jezdili vedle sebe a mlčeli. Pak mi začal vykládat, jak vyrůstal na vesnici a každou zimu trávil na zamrzlém rybníku.

"To muselo být úžasné dětství. Jako městské dítě jsem ráda, že nespadnu," dodala jsem. Miloš namítl, že mi to jde docela dobře. No a tak jsem se chtěla vytáhnout a udělat nějakou otočku nebo co. Nevím, co to do mě vjelo. Záhy jsem byla na zemi a koleno mě bolelo jako čert. Miloš na nic nečekal. Pomohl mi vstát na druhou nohu a odvedl mě z ledu. Pak mě přezul, naložil do svého auta a odvezl na pohotovost.

Mám přítele, o kterého se můžu opřít

Zpětně si uvědomuji, že sednout do auta s chlapem, kterého znám sotva několik minut, asi nebyl ten nejlepší nápad. Ale já tak nějak cítila, že Milošovi můžu důvěřovat. Jel opatrně a pořád se vyptával, jak se cítím. Ubezpečoval mě, že to bude v pořádku.

Naštěstí jsem neměla nic zlomeného, ale stejně jsem dostala nějaké obklady, bandáž a berle. Miloš tam se mnou strávil celý večer a poté mě hodil domů. Naštěstí jsem tehdy bydlela s kamarádkou, takže se mě hned ujala. Milošovi jsem poděkovala za pomoc a řekla, že se ozvu. Kámoška mi pomohla s převlékáním a dělala si ze mě legraci. Prý když se mi z nějakého chlapa podlomí kolena, má to být jenom jako...

Pár dnů jsem si poležela, Miloš mi nosil obědy a povídali jsme si. Jakmile jsem mohla jít na procházku, zopakovali jsme si první rande, ale raději ne na kluzišti. Moje zranění ukázalo nejen to, že se nemám předvádět, ale také jsem zjistila, že o Miloše se můžu opřít. Už spolu chodíme tři roky a já nemůžu být spokojenější.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články