Facebook
Instagram
Emílie nemá ráda Vánoce. Mohou za to trapné nebo smutné dárky, které dostávala v dětství. A i když už dávno není tou naivní natěšenou holčičkou, která rok co rok čekala pod stromečkem na zázrak, kouzlo nejkrásnějších svátků v roce jí stále uniká.
A je to tu zase. Vánoční výzdoba, přeplněné obchody, rozlítaní lidé, dopravní prostředky nacpané k prasknutí a všudypřítomné shánění dárků. Nikdo nemá čas, všichni vysvětlují, že své povinnosti stihnou „až někdy“, ideálně po Novém roce, a leckdy se nestydí vymlouvat se na děti. Inu, může být, ale pořád si kladu otázku, zda právě vánoční čas nemá být oním obdobím klidu, zpomalení a vlídnosti k druhým. Možná i proto patřím mezi ty, kteří Vánoce nemají v oblibě.
Když mi bylo pět, shořel nám stromeček
Psycholog by počátky mého postoje hledal ve špatných zkušenostech z dětství. A měl by pravdu. Co vím, tak Vánoce se u nás doma nikdy nepovedly. Když mi bylo pět, shořel nám stromeček i s dárky a byla klika, že jsme nepřišli o byt. Ten strach nezapomenu nikdy.
Když mi bylo sedm, přála jsem si zase celý rok jediné - značkovou panenku. Rodiče mi ji sice slibovali, jenže skutek utek'. Namísto ní přišly nevzhledné a nenositelné tenisky, protože se ukázalo, že byly kvůli výrobnímu omylu o číslo menší, než bych potřebovala. Krátce po Vánocích tedy šly do bazaru a já zůstala s prázdnou. Jiné holky ve škole předváděly i několik nových panenek, já nic.
Dárek od tety se cestou ztratil
Samozřejmě, že děti bývají ohledně Vánoc nejmateriálnější, takže se mému postoji nešlo divit. Správně jsem sice měla být ráda za to, že jsme jako rodina pohromadě, zdraví a nehoří nám stromeček ani nic jiného, ale! Vysvětlujte podobné hodnoty dítěti. Navíc takovému, které je na podivné vánoční události magnet.
Další zážitky téhož druhu na sebe nenechaly dlouho čekat. Výběr dárku totiž nezvládali už ani příbuzní či přátelé. Babička mi kupříkladu v deseti letech nadělila sadu utěrek do výbavy - to až se budu jednou vdávat - a teta z otcovy strany mi zase poslala plyšového slona, což by nebylo zlé, kdyby se balík po cestě neztratil.
Ve škole jsem dostala od kluků pavouka
O další zážitek se postarali spolužáci ve škole. Na základce nás třídní donutila udělat si besídku. Ovšem vědět, co přijde, raději bych psala test z matiky. Že jsem neměla na stole skoro žádný dárek, nebylo tak zlé, jako anonymní dar na poslední chvíli. Tvářil se úhledně a spolužačka Simona mě přesvědčovala, že dle krabičky půjde o bižuterii.
S napětím jsme tudíž sundávaly papír. Obal od šperku pocházel, ale obsah už neměl s klenoty nic společného. Po jeho otevření nás ochromil šok. Hověl si v něm poměrně velký pavouk. Já špatný vtip sice ustála, ale chudák Simona z toho měla málem smrt. Nakonec se ukázalo, že dárek pocházel od někoho z kluků. Jak jinak!
Vánoce raději trávím jen v úzkém kruhu rodinném
Ještě trapnější kousky pak předvedly spolužačky na střední, kdy mi jedna darovala prošlé barvy na vlasy a o rok později jiná zkaženou bonboniéru. O faux pas se postaraly i kolegyně v práci, které se jeden rok složily na opravdu ošklivý plagiát kabelky a nestyděly se ho ještě nazývat originálem.
Co dodat? Pavouk byl alespoň vtipný, zbytek už ne. I proto Vánoce co Vánoce trávím pokud možno jen v nejužším rodinném kruhu a jakémukoliv shonu či dárkům se vyhýbám. Nemohu totiž do tváří falešných lidí, co se snaží obdarovat každého, ale přitom uskrblit co nejvíce, už ani podívat.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
