Miroslav (64): Tyto Vánoce budu poprvé trávit sám. Manželku jsem nedávno pohřbil, syn žije v daleké cizině

Příběhy o životě: Tyto Vánoce budu poprvé trávit sám. Manželku jsem nedávno pohřbil, syn žije v daleké cizině
Zdroj: Freepik

Pan Miroslav mám hlavu v smutku. Před několika měsíci ovdověl a jeho dospělý syn žije s rodinou v Austrálii. Miroslava čekají osamělé Vánoce...

Jana Jánská
Jana Jánská 07. 12. 2023 15:00

Když se náš syn Jarda (40) odstěhoval do Austrálie, zůstali jsme s manželkou sami. Já už neměl rodiče a jsem jedináček. Moje Marie to měla stejné. Naučili jsme se žít s tím, že máme jen jeden druhého...

Přišel jsem o manželku

Marie byla jediná láska mého života. Před ní jsem nikdy neměl vážný vztah a pak mi už jiné ženy nechyběly. Prožili jsme spolu téměř čtyřicet let. Nikoho jsem nikdy nemiloval víc. A když mi dala syna, byl jsem nejšťastnější chlap na světě. Vím, že to asi říká každý táta, ale zkrátka to bylo tak.

Letošní léto jsme plánovali strávit na chalupě, jenže k tomu nedošlo. Věděl jsem, že Marie je nemocná. Kdo by v našem věku nebyl. Ale nečekal jsem, že to bude mít tak rychlý konec. Někdy v květnu šla Marie ke svému lékaři na prohlídku. Ten jí zjistil něco špatného a následovala operace, ale už bylo pozdě.

V průběhu dvou dní Marie zemřela. Stalo se to tak rychle, že náš Jarda ani nestihl přiletět z Austrálie, aby se s ní rozloučil. Zůstal a zařídil pohřeb, ale pak se musel vrátit. Doma ho čekala rodina a práce...

Bez ní život za moc nestojí

Od té doby jsem na všechno sám. Můj byt je zoufale prázdný, když v něm není nikdo, s kým bych si mohl povídat. Někdy mi přes internet zavolá syn, ale vnoučata kvůli časovému posunu moc nevídám. Když si pustím televizi, ani nevnímám, co dávají.

Poslední léta jsem žil jenom s Marií, naši přátelé postupně odcházeli a nové jsme nehledali. Teď se ukazuje nevýhoda toho, že jsme žili jenom jeden pro druhého. Nečekal jsem, že když někoho milujete opravdu hodně, jednou o něj můžete přijít. Nikdy jsem se nad tím nezamýšlel.

Teď je to o to horší, že se blíží Vánoce. Vím, že syn s rodinou nemají peníze, aby mohli přiletět. Řekl mi to na rovinu a nabídl, že pokud budu chtít přijít já, nějak možná sežene peníze na letenku. Ale nechci ho využívat. A pak, jsem starý chlap na vozíku. Ta doba, kterou trvá let do Austrálie, už není nic pro mě...

Na Vánoce se moc netěším

Ještě nikdy jsem nebyl o Vánocích sám. Děsí mě představa, že budu doma jen já, zatímco všude kolem mě se lidé veselí a setkávají. Byl jsem se podívat i na vánočních trzích, ale když si nemám s kým dát třeba svařák, není to ono. Koupil jsem si kelímek, cestou domů jsem ho zahodil do koše. Byl dobrý, jenže nějak mě přešla chuť.

Lepší to už asi nebude. Vánoce se kvapem blíží a všechna ta výzdoba a reklamy v televizi mi dávají najevo, že bych měl být se svými blízkými. Ale co když to nejde? Na nás osamělé nikdo nemyslí? Přiznám se, že to je trochu sobecké, taky jsem v lepších časech nemyslel na osamělé lidi. Teď jsem jedním z nich. A nevím, co s tím mám dělat. Na Vánoce se poprvé v životě vůbec netěším...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články