Facebook
Instagram
Třídní schůzky bývají většinou doménou maminek. Když na jednu dorazil i tatínek nejlepšího kamaráda Anetina syna, viděla ho poprvé. A hned jí padl do oka...
Třídní schůzky mám docela ráda. Ne že bych se tam dozvěděla něco nového, všechno už dávno máme v informačním systému školy, ale potkám další maminky a trochu pokecáme. Muži tam moc nechodí. Buď nemají čas, nebo je to prostě nezajímá...
Potkala jsem ho na třídní schůzce
Na té poslední se ukázal i jeden tatínek. Neznala jsem ho, protože obvykle se ve škole setkávám jenom s maminkami. Záhy se ukázalo, že je to táta Dominika (10), nejlepšího kamaráda mého syna Tobiáše (10). Kluci se setkávají i mimo školu a někdy zorganizují přespávačku, ale Dominikova tátu jsem ještě nikdy neviděla. Je to takový ten typ, co pořád pracuje, zařizuje různé věci a létá po městě.
Nevěděla jsem, jestli ho mám oslovit a seznámit se s ním. Tak jsem ho jenom po očku sledovala. Měl na sobě oblek a lehký kabát, vlasy pečlivě upravené a pod nosem knír. Takové retro! Ale jemu to z nějakého důvodu prostě slušelo.
Pozorně poslouchal, co nám vykládala učitelka, zatímco já přestala dávat pozor. Zbystřila jsem, až když jsem zaslechla jméno svého syna. Vrátila jsem se duchem zpátky do třídy a stihla jsem ještě zjistit, o čem je řeč. Můj Tobiáš s Dominikem provedli nějakou hloupost. Prý si splachovali mikiny do záchodu.
Nemůžu ho vyhnat z hlavy
Paní učitelka se přísně podívala na mě a na Dominikova otce. Ten se sice omluvil, ale neušlo mi, že ho ta historka o nezdárném synovi pobavila. Také jsem se pousmála. A možná jsem začala trošku rudnout, protože pak se ten chlap začal dívat i na mě...
Po třídní schůzce mě Dominikův táta počkal a představil se mi. "Koukám, že i vy máte doma pěkné kvítko," řekl pobaveně. Také jsem se začala smát. Chvilku jsme si jen tak povídali a zjistila jsem, že je moc fajn. Pak se omluvil, že musí letět ještě na jednu schůzku, aby pak stíhal večeři s rodinou.
Stála jsem před školou a předstírala, že koukám do telefonu, ale místo toho jsem ho sledovala. Měl energický krok a záhy mi zmizel v podvečerním davu lidí. Pak jsem se probrala. Co to dělám? Proč tak přemýšlím nad chlapem, kterého jsem viděla poprvé před půl hodinou?
Stále myslím na cizího chlapa
Když jsem přišla domů, manžel se mě zeptal, co nového ve škole. Začala jsem mu to vykládat, ale vím, že mě neposlouchal, protože koukal do telefonu. Víc zájmu projevil Tobiáš, který čekal, že přijdu s nějakou jobovkou. "Hele, mladej, kde máš tu mikinu ze záchodu?" zeptala jsem se ho. Zrudnul a pak se přiznal, že ji hodil rovnou do špinavého prádla. Usmála jsem se na něj a řekla, ať to víckrát nedělá, protože bude cítit jako čůránky. To ho pobavilo.
Pak jsem naplnila pračku a pustila ji. Naložila jsem se do vany a přemýšlela nad Dominikovým tátou. Je pohledný, milý a zábavný. Co kdyby... Ale ne, myšlenky na to, že bych s ním něco měla, musím zahnat. To by nebylo správné. Jenže proč na něj musím stále myslet?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
