Berenika (27): Na tenhle zimní zážitek nikdy nezapomenu. Jeden skok změnil rodinný výlet v noční můru

Naši vesnici letos zima zasáhla v plné síle. Teploty klesly hluboko pod nulu, napadl sníh, země zmrzla. Ačkoliv to samozřejmě přineslo mnoho komplikací, auta nemohla ráno nastartovat, všechno bylo zapadlé pod sněhem a byla ukrutná zima, byla jsem nadšená.

Kateřina (32): Myslela jsem si, že stejný původ nás s kolegyní sblíží. Opak byl pravdou

Pozvala jsem přítele se sestrou k nám na vesnici

Velkou část života jsem strávila ve městě, kde sníh často vůbec nenapadl, anebo se hned proměnil v odpornou břečku a zasněžená zima pro mě tak byla v podstatě neznámým pojmem. Na vesnici v horách jsem se za rodinou vrátila až po úspěšném vystudování vysoké školy a chtěla jsem si poklidný život uprostřed lesů, dál od civilizace, užít se vším všudy.

„Zamrzl nám rybník, je to nádherné,“ vyprávěla jsem mému příteli Jáchymovi, když jsem s ním jeden večer telefonovala, „naposledy jsem takovou zimu zažila, když mi bylo možná osm… prakticky jsem zapomněla, jak vypadá.“

„Moje mladší sestra Natálka to má podobně,“ dal mi za pravdu Jáchym. „Jak bydlí s rodiči v centru a nemáme žádnou chatu, kam by jezdili, vesnická zima je jí úplně cizí…“

S Jáchymem jsme chodili jen krátce a já byla posedlá tím, že chci zapůsobit na jeho rodinu. V hlavě se mi tak zrodil plán.

„Příští víkend máš přijet na návštěvu, tak co kdybys ji vzal s sebou?“ navrhla jsem mu. „Vezmeme ji bruslit na ten rybník, sáňkovat, možná i na běžky… mohlo by se jí to líbit.“

„To je dobrý nápad,“ souhlasil se mnou Jáchym vesele. A tak následující víkend přijel i se svou mladší, třináctiletou sestrou Natálkou.

Jitka (21): Vánoce u našich se zase nepovedly. Otec se neudržel a proměnil sváteční stůl v hromadu střepů

Nejprve jsme byli sáňkovat, pak jsem ji vzala na rybník

Natálka byla ze zimní krajiny jako od Lady naprosto unešená. Nejprve jsme postavili sněhuláka, potom jsme společně vyrazili sáňkovat na kopec. Trochu se oteplilo, krásně nám svítilo sluníčko, sníh se leskl jako diamanty a já měla pocit, že se snad nic nemůže pokazit. Rozhodli jsme se se vydat na jezero si zabruslit, Natálka totiž vždy bruslila jenom na umělém kluzišti.

„A je to bezpečné?“ ptala se mě, když jsme se vedle rybníku přezouvali do bruslí. Očividně ji trochu zachvátila panika.

„Úplně, nemáš se čeho bát,“ přikývla jsem a na důkaz se jako první postavila na led. Udělala jsem několik kroků kupředu a piruetu, aby mi věřila, a když se přesvědčila, že se pode mnou led neprolomí, vydala se za mnou.

Dali jsme se do bruslení. Natálka byla nejprve nervózní, ale po chvíli už dováděla se mnou a Jáchymem. Zběsile jezdila ze strany na stranu, smála se a hrála si na krasobruslařku. Vsadili jsme se, kdo dokáže zajímavější trik.

Jana (42): Po smrti manžela jsem zjistila, že v Německu měl ženu a dítě

Praskl pod ní led

„Udělám piruetu z výskoku, koukejte,“ zakřičela na nás Natálka, která dojela skoro až doprostřed rybníku. Pak se prudce rozjela a když nabrala rychlost, vyskočila a prudce se otočila ve vzduchu. Dali jsme se do smíchu a začali jí tleskat, když tu náhle prudce dopadla. Nedokázala se udržet na nohou, a celou vahou těla těžce a s duněním dopadla na led. Ozvalo se ostré praskání, potom zvláštní, dutý zvuk, a najednou se pod Natálkou led prolomil. Krve by se v nás v ten moment nedořezal.

„Natálko, ne!“ rozkřikl se Jáchym a okamžitě se k ní rozjel. Naprosto vyděšená jsem ho následovala. Cítila jsem, jak nám led křupe pod nohama, ale nepřemýšlela jsem nad hrozícím nebezpečím. Před očima jsem měla jen vidinu topící se sestry mého přítele. Oba dva jsme padli na led poblíž díry, kterou Natálka prolomila, a společnými silami se nám ji podařilo vytáhnout z ledové vody zpátky.

Jiřina (42): Dostala jsem výslužku od souseda. To, co následovalo, bych nikomu nepřála

Mrzí mě, co se stalo

A tak se z výletu, který měl být krásnou romantickou ukázkou zimy na vesnici, stal skoro boj o život. Natálce se naštěstí nic vážného nestalo, ale další dva týdny ležela nemocná v posteli s angínou a chorobným strachem z rybníků. Jáchym ji okamžitě odvezl k rodičům, od kterých mě čekal velmi rozzuřený hovor, zda si takhle představují hlídání a co jsem to provedla. Velmi mě to mrzelo a cítila jsem se opravdu špatně, i když si myslím, že jsem za tento incident tak úplně nemohla.

Květa (51): Jednou jsem se nestihla upravit a hned se to vymstilo. Ve dveřích stál můj bývalý

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].