Kamil (52): Chování sousedů mě rozesmálo. V dnešní době je vysokoškolák každý druhý a není to nic výjimečného

Myslím si, že v dnešní době je mezi mladými mnoho vysokoškoláků. V době, kdy si lze zaplatit soukromou vysokou školu, je možné vše. Vysoká škola je dostupná i pro ty, kteří by za jiných podmínek nebyli přijati.

David (55): Platím synovi školu i život. Jenže mám pocit, že ho tím kazíme

Fungující rodina s dobře nastavenými vlastnostmi

Já i manželka máme střední školu. Máme zaměstnání, které nás baví. Já pracuji jako likvidátor pojistných událostí a manželka je úřednice. Své dcery jsme vychovávali k tomu, aby byly pokorné k životu, vděčné a hlavně slušné. Když studovaly základní školu, trávili jsme s nimi hodně času učením a snažili jsme se, aby si osvojily určitý stereotyp a věděly, že nic v životě není zdarma.

Dcery nám dělají radost. Obě vystudovaly státní vysokou školu, chodily na brigádu a snažily se finančně podílet na nákladech na studium. Ač jsme to po nich nechtěli, samy se k tomu postavily dost zodpovědně. „Mami, co vyděláme, tak za to si koupíme oblečení a učebnice. I to, co budete muset zaplatit vy, nebude zanedbatelná částka,“ řekly nám dcery současně.

Hanka (45): Dcera odmítla nastoupit na vysněnou vysokou a zůstala u podřadné brigády

Vysoká škola jako dobrý start do života

Dcery dostudovaly, našly si zaměstnání a v životě se rozhodně neztratily. Mají byt se skoro zaplacenou hypotékou, vdaly se a jsou matkami. Jedna podniká a druhá je zaměstnaná. Každopádně obě dělají to, co je baví a co je dobře živí. Vysokou školu obě chápou jako dobrou volbu. Jako možnost volby, co budou v životě dělat.

Ale to, že vysokou školu dokončily, to jsme nikde neprezentovali. Oslavili jsme to v kruhu rodinném. Když se někdo na dcery zeptal, samozřejmě se pochlubíme, ale sami od sebe o tom nehovoříme. Navíc si uvědomujeme, že v dnešní době je vysokoškolský titul dostupnější všem, než tomu bylo před lety.

Irena (40): Manžel to nikdy neřekl nahlas, ale podle mě odešel, protože nemůžu mít děti

Sousedovo chování mi přijde trapné

U nás na patře bydlí rodina, která všem dává na odiv každou blbost. Když si koupili nové auto, věděli to všichni. Sousedova manželka neustále všem opakuje, že její manžel je inženýr a ona je ráda, že má po svém boku chytrého člověka. Jejich poslední husarský kousek rozesmál nejen naši rodinu, ale tipuji, že i mnoho dalších.

Našli jsme ve schránce krásnou zlatou obálku. Po jejím otevření na nás vypadla kartička z tvrdého papíru, kde bylo zlatým písmem napsáno oznámení, že sousedův syn ukončil vysokoškolské studium a byl mu přiznán titul inženýra. Už dlouho jsem se tak nezasmál. „Neměli jsme holkám taky nechat vyrobit takové kartičky? Abychom stoupli jako rodina u sousedů v ceně a nekoukali na nás z patra?“ vtipkoval jsem. I manželka se smála jejich pozérství.

Andrea (45): Dcera už teď naříká, že nechce zpátky do školy. Bojím se, že ji tam čeká šikana

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].