Bohuslav (57): Cestou z dovolené udělala manželka školáckou chybu. Stála nás 20 tisíc

Vlastně se na Katku nemůžu ani zlobit. Bylo vedro, byli jsme utahaní z cesty a za Katčinou chybou stál strach o zdraví našeho psího miláčka.

Jitka (33): Toužila jsem po dítěti, ale manžel chtěl psa. Když jsem otěhotněla, psa měl stále na prvním místě

Manželka je i po letech mojí srdcovou dámou

S Katkou jsme se kdysi seznámili v kempu na Slapech. Oba jsme tam byli na letní brigádě. Já pracoval v půjčovně šlapadel a Katka prodávala v kiosku. Z letní lásky vznikl vztah a jsme spolu dodnes. Vychovali jsme děti, žádnou vážnou krizi jsme nezažili a byli jsme si oporou v době, kdy jsme každý vyprovodili rodiče na onen svět. Katka je moje žena, je mámou našich dětí, mojí milenkou, kamarádkou i parťačkou v jedné osobě. Nemohl jsem si vybrat lépe.

A to jsem nejprve chtěl Katčinu kamarádku. Na ni jsem mrkal, ale ona se nechytila. Nikdy jsem se o tom manželce nezmínil. Ale kdybych se líbil Katčině kamarádce, chodil jsem s ní. Mnohokrát jsem děkoval tam nahoru, že se tak nestalo. Katčina kamarádka patří do okruhu našich známých dodnes, a když ji tak poslouchám, je taková jednoduchá. Ale to mi jako mladému klukovi nevadilo.

Marek (50): S manželkou se nedá koukat na televizi. Nehodlám vše sledovat dvakrát

Dovolená v kempu se vydařila

S manželkou máme tradici: každý rok v létě jezdíme na Slapy. Nenápadně tím slavíme naše výročí seznámení. Katka je naštěstí soudná a nepožaduje, abych jí nosil květiny nebo si pamatoval přesné datum seznámení. Prostě jedeme a hotovo. Oba víme, kde naše láska začala a oba jsme rádi za to, že jsme se našli. Postavíme si v kempu stan a strávíme v něm pěkný týden u vody.

Dříve byly naše noční hrátky divočejší. Možná o nich věděli i lidé v okolních stanech. V současné době dáváme přednost kvalitní předehře a vzrušování pusou nebo hračkami před samotnou souloží. Na závěr manželku hezky pomiluji. Víme, co má ten druhý rád. Víme, kam sáhnout a náš sexuální život je příjemná jistota. I letos jsme si takto hráli dokonce třikrát v týdnu. Proto jsem možná byl plný pochopení při Katčině excesu.

Petr (44): Nechtěl jsem být nevěrný, ale díky kamarádkám mojí manželky mám pocit, že zase žiju

Cesta zpět s nepříjemnou dohrou

Naše auto praskalo ve švech. Velký stan se dvěma ložnicemi - pro nás a našeho psa - zabral celý kufr. Kolem autosedačky pro Alfréda byly naskládané věci ke kempování. Alfréd je psí dědeček, kříženec malého vzrůstu. Cestu autem vždycky prospí. Bylo tomu tak i v podzemní garáži, kde jsme zaparkovali, když jsme šli nakoupit do potravin. Vůbec jsem netušil, že manželka nechala kvůli Alfrédovi otevřené okno.

Úplně ho stáhla dolů. A stalo se, že to asi viděl nějaký zlodějíček, který šmejdil v garáži a vzal nám z přední sedačky notebook, který tam měla manželka položený. Po návratu začala Katka brečet: „Sakra, udělala jsem průšvih. Někdo mi otevřeným okýnkem šlohnul notebook. Zapomněla jsem ho dát pod stan.“ Když jsem viděl, jak je manželka nešťastná, ani jsem nic neřekl. Věděl jsem, že moje první cesta po skončení dovolené povede do obchodu s elektronikou. Koupím Katce nový notebook. Vím, že každý může udělat chybu.

Další příběhy ze života →

Jan (47): Čekám, zda manželka odolá pokušení. Vím, že se jí ozval dávný milenec