Facebook
Instagram
Diana pracuje jako maskérka a díky svému povolání se setkává se spoustou známých lidí. Obvykle to brala profesionálně, ale asi před rokem ji na jednom natáčení okouzlil nejmenovaný zpěvák...
Kdysi jsem si myslela, že na mojí práci bude nejvíc vzrušující to, že potkám spoustu slavných tváří. Jenže už to dělám přes sedm let a stala se z toho v jistém smyslu rutina. Až do doby, než jsem potkala muže, kterému můžeme říkat třeba Radek. Táhne mu na padesátku a je zpěvák.
Potkávám spoustu slavných lidí
Díky svému povolání se prakticky denně pohybuji ve světě šoubyznysu. Někteří z nich jsou fajn, jiní zase moc ne. Za ta léta mě už asi nemá co překvapit. Jenže loni v září se stala jedna věc, která mě přeci jenom trošku zaskočila.
Líčila jsem hosty televizního pořadu a byl mezi nimi i jeden zpěvák. Táhne mu na padesátku a zblízka je vidět, že se trošku snaží zakrýt kouty ve vlasech. Jsem zvyklá, že si se mnou lidé povídají. A musím říct, že někteří bývají dost otevření. Člověk se dozví různé drby. Radek ale byl zticha. Jen se na mě tu a tam podíval.
Nevadilo mi to, nechtěla jsem ho k ničemu nutit. Ale pak se něco stalo, co si neumím vysvětlit. Místo toho, abych ho rychle nalíčila, zpomalila jsem. Najednou jako bych se na něj dívala jinýma očima. Lehce jsem se ho tu a tam dotkla na rameni. Pak jsem od něj poodstoupila, abych se podívala na výsledek své práce. Ale místo toho jsem se ztratila v jeho očích. Ani nevím, kdy vstal z křesla a odešel na natáčení.
Skončili jsme u mě
Radek odcházel z maskérny poslední a když jsem ho odličovala, zašeptal, jestli se ještě někdy můžeme vidět. „Budu moc ráda," špitla jsem mu do ucha. Víc jsme si nemuseli říct. Odešel a já ještě skočila na kus řeči s kolegyněmi. Poté jsem seběhla do pozemního parkoviště a když jsem procházela mezi auty, viděla jsem, že v jednom sedí Radek.
Nebudu chodit kolem horké kaše, skončili jsme u mě doma a vášnivě se milovali. Když bylo po všem a leželi jsme v objetí, cítila jsem, že ho něco trápí. „Musíš jít domů?" přerušila jsem ticho. A vzápětí jsem si v duchu vynadala za svou prostořekost.
Radek se posadil na posteli. „Vlastně jo," povzdechl si. „Ale na to jsem teď nemyslel," pronesl tiše. „Já jen... zkrátka se s tebou nemůžu vídat na veřejnosti. Nevadilo by ti mít románek?" dodal a v očích mu zajiskřilo. Usmála jsem se na něj. Pak se ke mně naklonil a políbil mě. A já ho stáhla k sobě.
Románek mi vyhovuje
Oba jsme si vědomi toho, že náš vztah nemá prostor na veřejnosti. On je ženatý, má tři děti a image klidného muže ve středních letech. Setkáváme se v mém útulném bytě, který se stal naším útočištěm. Radek nepatří mezi lidi pronásledované bulvárem na každém kroku, ale přesto vždy koukám z okna, jestli za ním někdo nejede.
Náš vztah mě sice v určitém ohledu naplňuje, ale přesto mi dává jistou svobodu. Zatím nemám pocit, že bych se chtěla vázat. Chodím ven s kamarády, pařím a když mám chuť, jedu s kámoškou na dovolenou. S Radkem je to vlastně čistě jenom o tom, že si rozumíme v ložnici. Užíváme si jeden druhého. Když je po všem, Radek si dá sprchu a odejde domů. A já nemusím nikomu prát, vařit a říkat, kam jdu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
