Zdenka (42): Moji dceru zfackoval přítel, ona se s ním ale odmítá rozejít. Bojím se, aby neprožívala stejné hrůzy jako já

Mám za sebou komplikované manželství s mužem, který mě psychicky i fyzicky týral. Po letech jsem sice našla sílu odejít, ale nyní se vše opět vrátilo, avšak v trochu jiné podobě. Má Lili totiž chodí s klukem, který jí fyzicky ublížil a odmítá se s ním rozejít! Mohu za to já? Dala jsem jí špatný příklad, co vše může ve vztahu tolerovat a snášet?

Mohlo by Vás zajímat:

Vlaďka (41): Dětem ve školce jsem omylem pustila audioknihu o domácím násilí. Pomohla jsem jedné dívce, ale stálo mě to místo

Nemoc mi otevřela oči

S otcem Lilinky jsem žila osm let. Byl cizinec, vášnivý, pohledný, charismatický – ale také hodně temperamentní a výbušný. Ze začátku šlo ale jen o žárlivé scény a křik, později začaly padat i facky. „Ty mě k tomu vždycky doženeš,“ tvrdil pokaždé. Tolerovala jsem to; nejdřív proto, že jsem ho milovala, pak kvůli dceři. Nyní však vím, že právě kvůli ní jsem měla vzít nohy na ramena. Jaký dostala vzor do života pro své vlastní vztahy – že máma vše toleruje a odpustí? Brrr!

Až když jsem porazila velmi vážnou nemoc, kdy jsem sama musela čelit bolesti, kterou mi nezpůsoboval on, ale mé onemocnění a léčba, jsem pochopila, jak silná jsem a že vše zvládnu i bez něj. Tehdy jsem odešla. Lili bylo dvanáct. „Maminko, jsem ráda, že už s tátou nebydlíme, moc jsem se ho vždy bála!“ svěřila se mi tehdy. Lili se svého táty bála, i přestože na ni nikdy nevztáhl ruku.

Mohlo by Vás zajímat:

Renata (38): Kamarádku týrá manžel, ale nechce to nijak řešit. Bojím se o ni

Věřila mu sliby

Minulý týden jsem šla po chodbě a zaslechla Liliin telefonát. Nechtěla jsem poslouchat, ale zarazilo mě její: „Nebreč, věřím ti, že už to nikdy neuděláš… “ Z kontextu dalšího hovoru jsem pochopila, že jí přítel nafackoval! Počkala jsem, až domluví a pak jsem vtrhla dovnitř.

„Lili, něco jsem zaslechla, ale ne záměrně – to byl Adam?“ zeptala jsem se a ona zrudla a kývla. „Zlato, on tě uhodil?“ Chvíli mlčela. Pak kývla znovu a pronesla větu, kterou jsem důvěrně znala. I já ji několikrát v životě řekla. „Ale on mě miluje, mami. Hned se omluvil, prý se mu zatmělo před očima.“ Ovládla mě panika a impulsivně jsem ze sebe začala chrlit: „Tohle je začátek, Lili! Pamatuješ si přece, co se dělo nám!“ Jenže ona zavrtěla hlavou. „Adam není táta!“ křičela na mě. Moc jsme se tehdy pohádaly.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (29): Partner se občas neudrží a sprostě mi nadává. Bojím se, že je to začátek domácího násilí

Mlčím a pozoruji

Od té doby náš vztah ochladl. Lili s Adamem stále chodí. Pořád jí říká, že ji miluje, zahrnuje jí dárky, a ona mu věří. Já ji však sleduji jako ostříž. Změnila se. Je zamlklejší a opatrnější. „Je to kvůli škole,“ tvrdí. Ale já poznám, když něco tají, ale nemohu se příliš vyptávat. Nemluvila by se mnou už vůbec.

Strašně se o dceru bojím, v noci nespím, vyčítám si, že jsem jí nastavila špatný vzor ve smyslu, že láska bolí a občasné násilí lze omluvit city. Kam to celé zajde? Nevěřím, že zůstane u jedné facky! Násilí do vztahu nepatří, a neexistuje nic, co by ho omluvilo!

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Gábina (33): Přítele jsem varovala, ale stejně mě sešlehal pomlázkou. Teď může zapomenout na milování

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].