S karanténou přibývá domácích úrazů: Záchranářka radí, jak na první pomoc a kdy (ne)volat záchranku

S karanténou přibývá domácích úrazů: Záchranářka radí, jak na první pomoc a kdy (ne)volat záchranku
Zdroj: Pixabay.com

V souvislosti s omezením volného pohybu se bohužel zvyšuje riziko domácích úrazů. Mezi nejčastější z nich patří podle zdravotníků popáleniny a opařeniny. Stačí přitom malá nepozornost a na malér je zaděláno. Zvláště v současné situaci je ale třeba nadbytečně nezatěžovat už tak dost vytížené záchranáře. Jak tedy poznat, kdy volat záchranku a v jakých případech si poradíte sami? Dejte na rady záchranářky.

Tereza Endrštová
Tereza Endrštová 03. 04. 2020 09:00

Většina lidí se během svého života setká s prvním stupněm popálení nebo opaření, které vzniká například od sluníčka. Nejde však jen o letní rizika. Obezřetní byste měli být například také při používání zábavní pyrotechniky nebo při vaření. V určitých případech mohou být popáleniny vážnější a o to více bolet. V případě vyšších stupňů jsou velice nebezpečné a bez odborného ošetření se neobejdou. Jak popálenou pokožku účinně ošetřit a kdy je lepší vyhledat lékařskou pomoc?

Popáleniny vznikají v důsledku kontaktu pokožky s vysokými teplotami, ale také působením elektřiny, různých druhů záření i chemických látek, při kterých dochází k poleptání kůže. Podle míry poranění pokožky se rozdělují do několika stupňů. Právě ty lze ale většinou určit až o něco později od jejich vzniku.

Popáleniny představují různou míru ohrožení

„Popáleniny mají několik stupňů. První stupeň se projevuje začervenáním pokožky bez výskytu puchýřů a otoků. Řadíme sem například spálení od sluníčka. Popálené místo v tomto případě stačí chladit studenou vodou či speciálními chladícími přípravky z lékárny, během pár dnů se kůže sama zhojí.  Když se na daném místě objeví i puchýře, jedná se již o druhý stupeň popálení. V této situaci je potřeba oblast nejen chladit, ale postižené místo také sterilně zabalit tak, aby puchýře nepraskly. Proto je lepší vyhledat odborné lékařské ošetření,“  říká zdravotnická záchranářka Bc. Hana Svatošová.

Kdy je nutné volat záchranku?

V případě většího rozsahu popálení či opaření, které je dáno jeho hloubkou, je třeba co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. „Záchrannou službu volejte, pokud je rozsah popálenin velký a hluboký.  V takovém případě se může jednat i o popáleniny třetího stupně. Zavolat sanitku je třeba v případě popálenin hlavy, krku a hrudníku, ale také končetin či genitálu. Nezbytné je zavolat rychlou pomoc i v případě poleptání pokožky některou ze žíravin. Obecně platí, že horší popáleniny či opařeniny jsou od mastných tekutin. Popálení olejem nebo opaření vývarem bude závažnější než od horké vody.  Navíc platí, že citlivější kůži mají děti a starší lidé. Při vyhodnocování situace, kdy zavolat záchrannou službu může hrát roli více faktorů. Doporučuji proto držet se především selského rozumu, který vám většinou správně napoví, jak se zachovat,“ radí zdravotnická záchranářka Bc. Hana Svatošová.

Co dělat v každém případě?

Bezprostředně po poranění je nejdůležitější, abyste se pokusili zachovat chladnou hlavu a zamezili dalšímu působení tepla na poraněnou pokožku. Popáleniny či opaření byste měli vždy začít hned chladit. Nezáleží přitom na jejich stupni. Dejte ale pozor, pokud jde o rozsáhlé popálení, neměli byste kvůli riziku podchlazení chladit více než 5 % kůže. V případě, že vám v ráně uvízl kousek nepřiškvařené textilie, pomalu a opatrně ji odstraňte. V opačné situaci chlaďte postižené místo přes textil. Pokud si nevíte rady s ošetřením, raději vyhledejte lékaře.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články