Víte, kdy volat sanitku? "Při spálení od slunce ne, sami zvládnete i epileptický záchvat a cukrovku," říká záchranářka Svatošová

Při rozhodování, zda je nutné volat odbornou pomoc, se řiďte především zdravým selským rozumem.  Snažte se proto nejdříve zhodnotit, jestli situaci nezvládnete sami. „Obecně bych doporučila volat sanitku, pokud má pacient poruchu vědomí. Tento fakt by měl i laikovi napovědět, že je něco špatně. Lze také zjednodušeně říct, že sanitku by lidé měli volat ve vážných situacích, které sami nemohou zvládnout,“ říká zdravotnická záchranářka Bc. Hana Svatošová.

Mohlo by Vás zajímat:

Zákeřná jarní alergie: Zaručené tipy, jak ulevit podrážděným očím a nosu

SOS při poruchách vědomí a mozkové mrtvici

„Nebezpečným stavem, při kterém mají lidé volat sanitku, je cévní mozková příhoda. Právě ta má ale mnoho podob. Na neurologii většinou vozíme pacienty s alespoň jedním hlavním příznakem nebo s dvěma vedlejšími. Častým projevem je známý svěšený koutek úst. Avšak tento příznak může být matoucí, zvláště v případě starších lidí, kteří mají vrásky či jiné asymetrie obličeje. Při vyšetření proto necháváme pacienty vycenit zuby nebo zapískat. Dalším signálem mrtvice může být porucha řeči. Nemocný buď nemluví vůbec, nebo mluví, ale nerozumí. Častým projevem je i porucha hybnosti,“ vysvětluje záchranářka Bc. Hana Svatošová.

A dodává: „Vedlejší příznaky jsou obecnější. Cévní mozková příhoda se projevuje celým souborem příznaků, nikoliv jen jedním symptomem. Mezi obecnější z nich patří například silné atypické bolesti hlavy, závratě se zvracením, porucha vědomí, výpadek zorného pole, rozostřené vidění, zadrhávání řeči a další.“

Mohlo by Vás zajímat:

S karanténou přibývá domácích úrazů: Záchranářka radí, jak na první pomoc a kdy (ne)volat záchranku

Při podezření na infarkt volejte sanitku

„Jinou situací, kdy je nezbytné volat záchranku, je podezření na infarkt myokardu. Často se týká kuřáků, obézních jedinců a lidí s vysokým tlakem. V takovém případě postiženého nepokládejte, ale snažte se, aby zůstal v polosedě. Pacient by neměl mít žádnou námahu, tedy převoz vlastním autem do nemocnice není vhodný. Lidé s infarktem mívají bledou barvu, cítí bolest či tlak na hrudi za hrudní kostí, který se může šířit až do rukou, krku nebo do zad. Často se jim navíc špatně dýchá. Ne vždy ale musí mít všechny z uvedených příznaků. Například jedné naší pacientce se pouze při práci zatočila hlava, neměla bolesti na hrudi ani jiné typické příznaky. Pouze byla lehce pobledlá v obličeji. Po vyšetření EKG jsme u ní zjistili infarkt. Rozeznat infarkt od jiných potíží je někdy obtížné. Ne vždy musí být bolesti na hrudi jeho projevem. V 90 % případů se nám stává, že po příjezdu k pacientovi zjistíme, že nejde o infarkt, ale o jiné potíže. Mezi ně patří třeba zápal plic,“ popisuje záchranářka.

Epileptický záchvat často zvládnete i bez lékaře

Jedním ze závažných onemocnění, ke kterému záchranáři vyjíždí a není to tak úplně nutné, je epilepsie. „Samozřejmě, pokud jde o první záchvat, nebo pokud při epileptickém záchvatu dojde ke zranění či pacient upadne do bezvědomí, je třeba sanitku zavolat. Stejně tak, když jde o několikátý záchvat nemoci po sobě. Epileptické záchvaty dělíme na grand mal (velký záchvat) a petit mal (malý záchvat). Při takzvaném grand mal záchvatu jde o velké křeče celého těla, kdy si pacient pokouše jazyk a upadá do bezvědomí, většinou mívá také pěnu u úst. Při petit mal záchvatech, které jsou méně závažného charakteru, se pacient většinou chvěje, ale nemá větší problémy. Jako první pomoc je důležité epileptikovi podložit hlavu, dát všechny věci z jeho okolí pryč a čekat až záchvat přejde. Zároveň samozřejmě musíte hlídat, jestli dýchá a jestli se probírá,“ vysvětluje Svatošová.

Mohlo by Vás zajímat:

Bolí vás záda jako čert? První pomocí je okamžité zahřátí, říká fyzioterapeutka

Vysokou i nízkou hladinu cukru si diabetici dokážou upravit sami

Podobným případem jako epilepsie je i cukrovka. Záchranáři jsou často přivoláváni k hyper nebo hypoglykémii, tedy k vysoké nebo nízké hladině cukru v krvi. „Hyperglykémii poznáte tak, že při ní dochází k točení hlavy, brnění a pocitům na zvracení. Dlouhodobou prevencí těchto stavů je dieta a při obezitě také redukce váhy. Hypoglykémie je nebezpečnější. Někteří lidé mohou upadnout až do bezvědomí. Proto je třeba ji včas rozpoznat. Pacientovi pak stačí podat vodu s cukrem nebo jiný sladký nápoj s vysokým obsahem sacharidů, jako je kola. Jakmile se mu hladina cukru vrátí do normálu, je nutné doplnit ještě dlouhodobé cukry, abyste zabránili opakování hypoglykémie. S trochou praxe by měli jedinci s cukrovkou tyto stavy zvládat sami či s pomocí své rodiny,“ dodává Bc. Hana Svatošová.