Facebook
Instagram
Čtyři děti s jednou ženou? To se v showbyznysu příliš nenosí. Populární slovenský herec Roman Pomajbo (53) ale miluje svoji rodinu nadevše. V rozhovoru pro Lifee.cz popsal, jak jeho šestičlenná rodina funguje a jak mu změnil život její nejmladší člen, dvouletý syn Eliot.
Roman Pomajbo, kterého si diváci mohou pamatovat z pořadu Partička nebo filmu Dana Landy Kvaska, má doma čtyři děti. S manželkou Petrou vychovávají holčičky Vivien (13), Noemi (12) a Timeu (8), ke kterým v roce 2019 přibyl syn Eliot (2,5).
V rozhovoru pro Lifee.cz Roman odhaluje, jak u nich doma vypadá běžný den, proč se nedávno rozhodli přestěhovat do velkého domu a jak se vypořádal s otcovstvím po padesátce. „Přijde mi, že dnes už se na nás lidé dívají spíše s obdivem, než aby si ťukali na čelo, že máme tolik dětí. Jsem na ně velmi hrdý a možná proto s Eliotem přišla obava, zda veřejnost příliš neprovokuji, že mám tak krásné dcery. Je to krásný bonus na závěr," míní herec.
Máte čtyři děti a také vaše nejznámější divadelní představení Táta vypráví o otcovství. Čím to je?
I na tom jevišti, ve své životní roli, říkám, že jsem zasloužilý táta, a proto mám právo o tom mluvit. Celé představení je o tom, jak se muži změní život, když se narodí dítě. Mému nejmladšímu synkovi Eliotovi je dva a půl roku, prodloužil jsem si díky němu mládí. Deset let se moje one man show zdokonaluje, protože mám divákům stále co říct – pořád je v mém životě něco nového.
Bude pokračování?
Ano, one man show Táta bude pokračovat s tématem, jak lidem dokáže změnit život adolescent nebo chcete-li puberťák.
Říká se: "Jedno dítě, žádné dítě." Ale co když jsou v rodině děti hned čtyři?
Je to dar. Plánoval jsem dvě děti a nakonec jich mám jednou tolik. Dívám se na to tak, že je úžasné, že se nám tohoto daru dostalo. Mám kolem sebe hodně lidí, kteří by děťátko chtěli, ale nemohou ho mít. Přijde mi, že dnes už se na nás lidé dívají spíše s obdivem, než aby si ťukali na čelo, že máme tolik dětí. Jsem na ně velmi hrdý a možná proto s Eliotem přišla obava, zda veřejnost příliš neprovokuji, že mám tak krásné dcery. Je to krásný bonus na závěr. Mým smyslem života opravdu je mít děti a rodinu. Není to role herecká, ale životní. To mi přijde úžasné - když herec svoji životní roli nakonec skutečně najde. Také kolegové z Partičky mi říkali, že nikdo jiný by one man show Táta podobně nezahrál.
Jak tedy váš malý Eliot přeházel pořádek v rodině?
Když máte první dítě, jste z toho vyplašení. Hlídáte maminku, měříte teplotu mlíčka. Potom přijde čtvrté a spadne na zem. Když takto spadne jednička, hned k němu běžíte, jestli se mu něco nestalo. V případě čtyřky už jen zkoumáte, zda dítě nekrvácí. Tohle vám přinesou zkušenosti.
Jak mateřství snáší vaše žena?
Miluji svoji ženu proto, že je lvice – srovnání vídám na dovolené s jinými rodiči. Je za všech okolností v pohodě a nepanikaří, za to ji opravdu ze srdce miluji. Naopak jsem to já, kdo panikaří a strachuje se. Hezky se doplňujeme, protože ona zůstává nohama na zemi. Dává dětem svobodu, ale zároveň se jí nedá upřít, že je velmi zodpovědná. Někdy máme doma opravdu cirkus.
Co byste v partnerských vztazích poradil našim čtenářům?
Učíme se navzájem si naslouchat. Občas je to u nás velmi živelné a hlučné. Miluji lidi a v autě si neodpustím rádio, také v civilním životě jsem velmi komunikativní – ale přiznám se, že poslední dobou vyhledávám i ticho. Stalo se mi, že jsem seděl sám v autě, vypnul rádio a uvědomil si, že vlastně potřebuji samotu. To jsem v mládí odmítal a neměl rád, naopak jsem byl fascinovaný vzruchem. Teď si takových chvilek velmi vážím. Stačí mi sedět u vody a koukat se na hladinu, sám se sebou a v tichu. Nečekal jsem, že to dopracuji do tohoto stavu a budu stárnout.
Jak tedy relaxujete? Je vám příjemně, když vyrazíte za pracovními povinnostmi třeba do Prahy?
Ano. Rád se zastavím a rozjímám. Je důležité, aby oba partneři měli čas sami na sebe. Můžete se snadno proměnit v křečka, který neustále běhá v kolečku. Zapomenete, řešíte logistiku a vztah se stane rutinou. To potom nemáte čas na plnohodnotný partnerský život. Například teď byla moje žena u kamarádky na samotě, jen s panem Eliotem, a já měl týden na starost naše tři holky.
S panem Eliotem?
Říkám mu tak, protože kluci, to je úplně jiné plemeno. Maminka řekla, že kdyby byl pan Eliot první, tak tolik dětí rozhodně nemáme. Bere si od ní všechno, od pozornosti přes dotyky. Jakmile se ráno probudí, nedá pokoj.
Byl jste týden s třemi dcerami. Vaříte?
Já jsem v naší rodině policajt – dohlížím na to, aby byl v jejich pokojích pořádek, a strachuji se o jejich zdraví. Někdy je ten mužský pohled na věc potřebný. Ale nechci to dělat, když jsem doma méně často než maminka. Teď, když jsem s nimi byl sám, a to uprostřed pracovních povinností, jsem zjistil, jak úžasné mám děti. Na ledničce bylo napsáno, kdo má co kdy dělat a holky byly perfektně samostatné. Jedné je skoro třináct a to byste nevěřili, jak dokáže převzít roli matky. Táta se může koukat na fotbal a holky si rozdělí povinnosti. Bylo to ideální. Až mi bylo líto, že jsem na ně občas přísný. My rodiče to málokdy vidíme, to nám říkají jen návštěvy. Holky umí upéct koláč, umývat nádobí, připravit svačinu nebo krájet cibuli – díky tomu naše domácnost funguje. Když mi dcery někdo pochválí, chce se mi plakat.
Takže jste vlastně týden fungoval jen jako taxikář?
V zásadě ano. Věřím tomu, že kdyby uměly řídit, tak se samy odvezou i na kroužky.
Moc hezky o své rodině mluvíte. Když vyrazíte do Prahy, stýská se vám po nich?
Jsem ten typ. Miluji Prahu a první, co mě napadlo při pohledu na šlapadla na Vltavě, bylo to, jaká je škoda, že tady holky nejsou se mnou – vlastně i moje maminka by to uvítala. Představuji si to a chtěl bych, aby to zažívaly se mnou. Když to okolnosti dovolí, beru rodinu na natáčení s sebou.
Cítíte s příchodem Eliota, že jste starší rodič?
Souvisí to s těmi hlasitými zvuky. Vidím na mladých lidech, že umí poslouchat hudbu, telefonovat a pracovat na počítači. To už nezvládám.
Plánujete velkou společnou dovolenou?
Žijeme na maltě. Když přišel na svět pan Eliot, myslel jsem si, že z garáže udělám pokoj a budu mít vyřešeno. Bydleli jsme poklidně v centru Bratislavy a manželka by mě odtud nedostala ani heverem, protože všechno hezky fungovalo – škola, MHD, logistika. Teď jsme se přestěhovali dál a do většího, protože pan Eliot bude mít svůj vlastní pokoj. Moje žena pracovala v časopisu o bydlení, takže to má v oku. Jsme teď v novém domečku, kde teprve budujeme kuchyň a koupelnu. Ale střechu nad hlavou máme, nerozvedli jsme se, a to je hlavní. Letní dovolenou tedy strávíme prací na domě. Žijeme v kaštanovém háji, z oken máme výhled na velký park. S holkami plánuji Letní hereckou školu a vyrazíme také na výlet v karavanu.
České známé osobnosti si karavany velmi chválí, prý je to velká svoboda.
Jsem nadšený. Holky se smějí a říkají, že chtěly katamarán, ne karavan. Moje třináctka mi říkala, že se bude v autě nudit, ale osmiletá dcerka se těší. Třetí dcerka bude mít soustředění s koňmi, ale už teď to sestrám závidí. Skvělé na tom je, že vyrážím s dalším tátou – dali jsme se dohromady a zvládneme hrady, zoologické a zámky. Je to příjemná svoboda a maminkám ulevíme od dětí.
Mluvil jste o kroužcích, mají tedy dcerky podobné umělecké sklony jako vy?
Jsou přesně v tom věku, kdy objevují interprety na YouTube. Obdivují svět zpěvaček a filmů, nadšené byly například filmem Bohemian Rhapsody. Na druhé straně nejsem typ, který by děti tlačil do svých nenaplněných snů a tužeb. S manželkou Petrou jim říkáme, že když budou mít rády květiny a budou díky nim šťastné, ať se stanou květinářkami. Byl bych rád, aby holky něco uměly – proto také chodí na skvělou školu, Waldorfskou.
V čem je jiná?
Osmáci tam například mají v osnovách, že musejí absolvovat divadelní představení. Baví mě, že děti vedou ke kreativnímu a samostatnému myšlení. Uvádějí, že vychovávají osobnosti s láskou. Na to moje žena slyší. My rodiče bychom si měli uvědomit, že děti tráví hodně času mimo domov, ve škole. Záleží mi na tom, aby vyrůstaly v inspirativním prostředí a kolektivu. Baví mě, že je tam učí učit se a mít názor. Máme děti a chceme do nich investovat. Když to nezanedbáme, budeme mít později radost.
Jak si poradíte s nápadníky svých holek?
To ještě nemám promyšlené, ale je to věc, kterou neovlivníte. Zatím nevlastním luk a šíp, ani kulovnici. Je pro mě důležité, aby samy věděly, co je dobře a co špatně. A také to, že se mohou dostat do jakékoli situace, ale vždy budou mít zázemí a podporu od své rodiny. Aby věděly, že všechno má své řešení, i když to může být těžké.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
