Zorka (38): Těšila jsem se na pohodovou dovolenou s kamarádkou, ale odjížděla jsem se slzami v očích. Takové ponížení jsem nečekala

S Markétou se znám od vysoké školy a obě máme dvě děti. Loni v červnu jsme si s rodinami pronajali chalupu u Lipna, abychom ušetřili a užili si čas pohromadě. Věřily jsme, že děti se zabaví spolu a my dospělí budeme mít pohodu.

Hana (39): Vymazala jsem těhotnou kamarádku ze života. Nedokážu se smířit s tím, že já mámou nejspíš nikdy nebudu

Každá z nás chtěla něco jiného

První den byl skvělý. Druhý den ráno jsem zjistila, že Markétiny děti sedí u snídaně u tabletu, aby si mohla v klidu vypít kávu. Moje děti tablet u stolu nemají a hned se začaly ozývat, že ho chtějí taky. Řekla jsem Markétě, že mi to vadí. „Tak jim ho dopřej. Jsme na dovolené, taky bys mohla někdy vypustit.“

Třetí den jsme potřebovali nakoupit jídlo. Markéta s manželem Tomášem koupili jídlo za dva tisíce a chtěli ho rozdělit na půl. My jsme ale jedli méně, sladkosti ani chipsy nekupuju. Zeptala jsem se, jestli bychom to nemohli spočítat podle účtenek. Tomáš se zasmál, že jsme šetřílci. Bylo mi trapně.

Večer jsme seděli na terase a děti si hrály u rybníka. Sofie shodila Emu do vody a Ema se rozplakala. Markéta jen mávla rukou, že se nic nestalo. Vytáhla jsem Emu ven a řekla Markétě, že její děti nemají žádné hranice a že mi to vadí od prvního dne. Markéta vstala a odsekla, že si nedokážu nic užít a kazím ji to všem ostatním. Měla jsem vztek a nevěděla jsem, co říct.

Vojtěch (34): Manželka přišla s tím, že chce třetí dítě. Děsí mě to, ale velkou rodinu si upřít nechci

Odřízly jsme se

Celou noc jsem byla nesvá a rozhodli jsme se s manželem, že tohle nemáme zapotřebí a chceme, aby naše děti byly v pohodě a bezpečí. Ráno jsme sbalili věci a odjeli o čtyři dny dřív. Markéta mi nenapsala a já jí taky ne. Půl roku jsme se neviděly. Jednou jsme se potkaly před školou a obě jsme předstíraly, že se nic nestalo.

V lednu jsem se rozhodla to změnit. Napsala jsem jí, že mi chybí a že chci vědět, co se vlastně stalo. Sešly jsme se v kavárně bez dětí. Markéta přiznala, že byla tehdy vyčerpaná a chtěla jen klid. A já přiznala, že mě to štvalo, protože opravdu potřebuju mít věci pod kontrolou a neumí nechat věci jen tak.

Renata (46): Doufala jsem, že dcera nebude opakovat moje chyby, ale ona se chce ve dvaceti vdávat

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].