80 let od norimberských procesů: Falešná amnézie Rudolfa Hesse i úšklebky Hermanna Göringa

80 let od norimberských procesů: Falešná amnézie Rudolfa Hesse i úšklebky Hermanna Göringa
Zdroj: Wikimedia Commons, Work of the United States Government – Creator: Office of the U.S. Chief of Counsel for the Prosecution of Axis Criminality/Still Picture Records LICON, Special Media Archives Services Division (NWCS-S), Public domain

Přesně před osmdesáti lety započaly v Norimberku procesy s předními nacistickými pohlaváry. Nechyběli Rudolf Hess, Herman Göring či Albert Speer. A právě tito tři jmenovaní se postarali o to, že soudní procesy dostaly, mimo jiné, označení bizarní. Mohlo za to jejich vskutku neobvyklé chování.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 01. 10. 2026 16:01

Norimberský proces vedly Spojené státy, Sovětský svaz, Anglie a Francie. Před Mezinárodním vojenským tribunálem v Justičním paláci mělo stanout čtyřiadvacet hlavních protagonistů nacistického režimu. Hitler, Himmler a Goebbels ale spáchali sebevraždu ještě před započetím soudu.

Falešná amnézie Rudolfa Hesse

Vězeň číslo sedm, tedy Rudolf Hess, tvrdil, že si nic nepamatuje. Prý nepoznával známé tváře ani vlastní příbuzné. Spekulovalo se, že jde snad o jeho dvojníka, kterého Němci poslali výměnou za toho pravého, který odletěl do Skotska. Nebo že ho do Norimberku dodali sami Britové poté, co pravý Hess zahynul za války při nehodě.

Nakonec ale přiznal, že ztrátu paměti předstíral, a to z taktických důvodů. Přesto vinu nepřiznal. Při závěrečné řeči své činy neobhajoval, ani se příliš nedotkl tématu války. Hlavním bodem byla jeho neochvějná oddanost Adolfu Hitlerovi. Oběsil se v berlínském vězení v srpnu 1987. Dlouholetý velitel věznice Eugene Bird byl ale přesvědčený, že ho zabili Britové, aby zmařili jeho blížící se propuštění.

Hermann Göring, lídr obžalovaných

Hermann Göring se pasoval do jakéhosi lídra obžalovaných. Jako by se stal jejich právníkem. Často se během procesu smál, psal si poznámky a šklebil se. Také zastrašoval spolustraníky. Chtěl po nich, aby nevypovídali. Když se pouštěly záznamy z koncentračních táborů, lidé v soudní síni buď odvraceli zrak, nebo propukli v pláč. Göring nad nimi jen mávl rukou se slovy, že tuto propagandu dělal jistě Goebbels.

Jeho psychický stav měl posoudit armádní psychiatr Douglas M. Kelley. Zjistil, že je závislý na lécích proti bolesti a že denně bere desítky pilulek. Pomohl mu proto s detoxem, díky němuž také Göring ubral na váze. V průběhu času se mezi nimi vytvořilo jakési pouto a Hermann lékaře dokonce požádal, zda by byl ochoten adoptovat a vychovávat jeho sedmiletou dceru Eddu. Bál se totiž o její život.

Sním, či bdím?

Tuto otázku si měl položit hlavní architekt Adolfa Hitlera i ministr zbrojního průmyslu nacistického Německa v jedné osobě, Albert Speer, když uviděl své „spolubojovníky“ bez uniforem, hákových křížů a umrlčích lebek. Seřazeni jeden vedle druhého, ve špatně padnoucím civilním oblečení, působili poněkud uboze. Poznamenal si, že mu to připadalo neskutečné, jako by to celé byl pouhý sen. Jakožto válečný zločinec strávil Albert Speer ve vězení dvacet let, zemřel v Londýně na krvácení do mozku. Pohřbili ho ale v Heidelbergu, k němuž měl silný citový vztah.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Nuremberg trials
Worldhistory.org: Nuremberg Trials

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články