Alena (62): Přes týden pečuji o rodiče, o víkendu dělám servis snaše s vnoučaty. Už nemám sílu

Dnešní doba s sebou přináší delší život, ale často to znamená, že se o staré a nemohoucí rodiče musí postarat jejich děti, které jsou samy v důchodovém věku a stále pracují. Přesně to je i můj případ.

Nikola (37): Moje máma neviděla už rok vnoučata. Je uražená kvůli poslední hádce

S manželem jsme v neustálém kolotoči

Přímo ze zaměstnání spěchám k rodičům, kteří naštěstí bydlí nedaleko mé práce. Po cestě udělám nákup, rychle jim uklidím a uvařím něco k večeři. Během dne jim s obědem a hygienou pomáhá pečovatelka z terénní služby. Své rodiče mám moc ráda a chci, aby mohli co nejdéle zůstat doma, takže jim pomáhám, jak jen můžu. Bohužel to má dopad na mé zdraví a vztah s manželem.

S mým mužem Pavlem se doma skoro míjíme. On zase pomáhá své matce, a když má chvilku, pracuje na zahradě. Já jsem na tom podobně, neustále v pohybu. Jsme vděční, když si večer můžeme spolu sednout k televizi, i když u ní oba často únavou usneme. Bratr žije v cizině, takže veškerá péče o naše rodiče leží na mně. Pavel to má o něco jednodušší, protože se o svou maminku dělí se sestrou.

Hana (65): Snacha ničí vnoučatům zdraví. Je příliš líná, aby jim uvařila domácí jídlo

Víkendy jsou zasvěcené vnoučatům

Během víkendu se o rodiče postarám hned po probuzení. Poté si s Pavlem konečně sedneme ke kávě a sázíme se, kdy se ozve snacha. Syn s rodinou staví dům, takže on je o víkendech na stavbě a jeho žena si zvykla jezdit k nám. Obvykle to netrvá dlouho a před polednem zazvoní telefon: „Dobrý den, maminko, mohli bychom s dětmi přijet k vám na zahradu? Nechceme být celý den v bytě.“

S Pavlem se na sebe jen podíváme, slova nejsou třeba. Program na zbytek dne je jasný. Snacha si vypije kávu, postěžuje si, jak je unavená a nevyspalá, a jde si na pár hodin zdřímnout. My s manželem se mezitím staráme o děti. Když se snacha probudí, povečeří i s dětmi u nás a rovnou je u nás vykoupe s tím, že doma je už jen přenese do postýlek.

Veronika (69): Dcera mi vyčítá, že moje vnoučata nemají babičku. A vadí jí, že si přivydělávám hlídáním cizích dětí

Bojím se, že o vnoučata přijdu

S manželem se kvůli tomu často dohadujeme. Pavel je přesvědčený, že snacha naši dobrotu zneužívá. Podle něj by měla přijet na odpoledne a po pár hodinách zase odjet, nebo bychom alespoň my měli určovat, kdy se sejdeme. Říká, že až budou vnoučata starší, rád si je vezme na prázdniny. Ale teď, když jsou jim dva a čtyři, je to velmi náročné a chování snachy ho rozčiluje.

Já nejsem tak přísná, ale přiznávám, že jsem vyčerpaná. Je mi líto, že snacha vnímá jen svou vlastní únavu a vůbec nebere v potaz, že my se staráme ještě o mé rodiče. Vůbec ji nenapadne, jestli si máme kdy odpočinout. Přesto nemám to srdce jí říct ne, když zavolá. Vím, jak rychle děti rostou a brzy o nás nebudou stát. Jenže kde na to všechno brát energii? Nemluvě o tom, že nám mladí s ničím nepomohou, vše si musíme s manželem zařizovat sami. Když něco nezvládneme, musíme si službu zaplatit. Připadáme si jako v kleštích.

Jana (66): Místo klidné penze jsem chůvou na plný úvazek. Dceři to přijde normální, ale mně ne

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].