Aneta (29): Po vánočním večírku jsem se bála přijít do práce. Za svůj opilecký výstup se budu stydět do konce života

Do nové práce jsem nastoupila teprve před měsícem, a tak jsem se snažila udělat dobrý dojem. Když přišla pozvánka na vánoční večírek, přemýšlela jsem, jestli tam vůbec jít. Přeci jen nemám moc podobné akce, kde je spousta lidí, v lásce.

Mohlo by Vás zajímat:

Sebastián (44): Manželka mi řekla, že už ji nepřitahuji. Opil jsem se jako nikdy v životě

Večírek, na který nezapomenu

„Aneto, to přece nemůžeš odmítnout,“ přesvědčovala mě kolegyně Veronika. „Musíš se trochu zapojit, ať tě lidi poznají.“ Kdyby jen věděla, jak se před ostatníma nakonec předvedu...

Tak jsem se nechala překecat. Dokonce si kvůli tomu koupila nové šaty a došla si ke kadeřníkovi. Večírek začal příjemně, dala jsem se do řeči i s kolegyněmi z jiného oddělení. Jelikož nejsem zvyklá moc pít alkohol, usrkávala jsem dlouho jednu skleničku vína. A občas zakousla nějakou dobrotu z připraveného bufetu. Bylo mi fajn a plánovala jsem, že se tak v jedenáct vytratím, abych se dostala do půlnoci do postele. Jenže pak mě kolegyně začaly hecovaly, ať se trochu odvážu.

„Dáš si s námi panáka?“ ptala se Veronika. Kroutila jsem výrazně hlavou. Vzpomněla jsem si totiž na moji oslavu osmnáctin, kdy jsem to přehnala s panáky. Tak špatně mi nikdy v životě nebylo. Od té doby nemůžu cítit rum, dokonce ani v cukroví. Jenže pak se přidali i další kolegové a já nechtěla být jediná, co kazí partu a jde si sednout někam kouta se sodovkou. "Jeden panák mi přeci nic neudělá, říkala jsem si..." Bohužel to u jednoho nezůstalo.

Mohlo by Vás zajímat:

Leoš (31): Přítelkyně se přede mnou poprvé opila. Nestačil jsem se divit, jaká bohyně v ní dřímá

Začala jsem svádět nadřízeného

Najednou jsem se ocitla u stolu jednoho z vedoucích manažerů, Martina. Vypadal vždycky tak seriózně a je pravda, že mi hned při nástupu do firmy padl do oka. Ale jen tak bych se s ním do řeči nedala. Ale alkoholové opojení mi dodalo odvahu. Začala jsem s ním koketovat, možná až příliš. „Martine, vy musíte mít určitě spoustu obdivovatelek,“ slyšela jsem samu sebe říkat.

On se jen nervózně usmál a snažil se odvést řeč jinam. Já si ale nepřestávala hrát na femme fatale, ačkoliv se mi už jazyk trochu pletl. V jednu chvíli mě dokonce musel usadit na židli, když jsem skoro ztratila rovnováhu. A u toho jsme se dost hystericky smála. Myslím, že ze mě musel být dost nešťastný. A nejspíš jsem svým chováním pobavila, nebo spíš pohoršila, více lidí.

Když jsem se pak probudila doma, měla jsem pořádnou kocovinu a nevěděla jsem, jak jsem se do postele dostala. Ještě, že jsme ten den dostali všichni home office, nedokázala jsem si představit, že bych v takovém stavu někam musela. Pak mě dorazila kolegyně. Poslala mi několik fotek, kde jsem se snažila tančit na stole. Na jedné byl Martin, jak drží mé boty, zatímco mě podpírá. Došlo mi, že mě musel asi odvézt domů. Zatímco ona se u toho dost bavila, mně bylo šíleně a nejraději bych se nechala vystřelit na jinou planetu.

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (34): Večírek s matkou mého přítele a jejím partnerem se zvrtl. V pět ráno jsem musela utéct z domu

Bála jsem se, že mě vyhodí

Další den jsem ale už do práce musela. A děsila se, co mě tam čeká. Styděla jsem se podívat komukoliv do očí. Přemýšlela jsem dokonce, jestli si mám hledat novou práci. Ve zkušebce by to byl rychlý proces. K mému překvapení Martin na všechno zareagoval s nadhledem: „Doufám, že jste se z toho vyspala a že to pro vás byla lekce. Ve firmě si vás vážíme, ale příště by to chtělo méně alkoholu, ano?“

Oddechla jsem si a bylo mi jasné, že tohle se už nesmí nikdy opakovat. Předsevzala jsem si, že alkoholu se na hodně dlouhou dobu raději vůbec nedotknu. A nenechám se už nikdy takhle blbě vyhecovat. Za tu šílenou ostudu mi to určitě nestojí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Marika (28): Manžel mě vzal na firemní večírek, kde jsem o něm zjistila nepříjemnou pravdu