Aneta (42): Moje pravidla hygieny u tchyně neplatí. Bojím se o zdraví dcery, ale manžel se mi jen směje

Nejsem ustrašená matka. Ale vím, že ani na vesnici není vše zdravé. I na vesnici číhá nebezpečí. Obzvláště když se po zahradě pohybují zvířata.

Bára (31): Moje tchyně mě nesnášela od prvního okamžiku. Až nález na půdě mi vysvětlil, proč mnou tak moc opovrhovala

Jediná dcera je vymodlené dítě

Vyrostla jsem ve městě. Moji rodiče i prarodiče jsou lidi z města. Takže veškeré potraviny se kupovaly v obchodech nebo na farmářských trzích. A poslední dobou i moji rodiče myjí ovoce i zeleninu ve vodě, do které přilijí ocet a přisypou trochu jedlé sody. To mi přijde adekvátní, aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost surovin.

Takto zodpovědná jsem i já. A to nejen kvůli tomu, že dcera Sandra je moje vymodlená holčička. Dlouho jsme s manželem nemohli počít dítě. Očekávání střídala zoufalost. Vyzkoušela jsem snad vše od akupunktury, různých diet, vitamínových doplňků až po psychologa. Ale hlavně si myslím, že strava a její kvalita jsou základem všeho. Proto dbám na to, co jíme.

Lenka (45): Celý život jsem obětovala práci. Až když kolegyně odešla do důchodu, došlo mi, co jsem ztratila

Babička na venkově nemusí být výhra

Manželova matka se zasekla v čase. Bydlí na venkově a žije jako za socialismu. Snaží se vypěstovat vše, co lze. Na zahradě nemá kus okrasné zahrady. Veškeré záhonky jsou osázeny něčím, co lze sníst nebo zpracovat. Snažím se tchyni vysvětlit, že v současnosti lze vše koupit i v požadované kvalitě. Ale ona si nedá říct. Nedokáže odpočívat a je věčně unavená.

Za nehty má hlínu, má hluboké vrásky od slunce a bolavá záda od toho, jak je shrbená nad záhony. Je to její volba, jak chce trávit svůj život. Ale vadí mi, jak nezodpovědná babička je. Tchyně je vdova a obklopila se zvířaty. Chová králíky, slepice a po zahradě jí běhá pes a několik koček. A to je problém.

Petr (34): Přítelkyně si chce vzít velkou půjčku na léčbu psa. Já s tím nesouhlasím, ale ona hrozí rozchodem

Neumyté ovoce může být i zdraví nebezpečné

Dcera Sandra ráda jezdí ke své babičce, která jí dovolí se mazlit se zvířaty. I to mi trochu vadí, protože si nejsem jistá, zda tchyně svá zvířata vozí na pravidelné veterinární prohlídky. „Aneto, nepřeháněj. Já jsem takto vyrostl a žiji,“ usměrňuje mě manžel. Ale já si o tom myslím své. A navíc jsem zjistila, že dcera sbírá s babičkou jahody a konzumuje je neumyté.

Z keříku rovnou do pusy. Neumyté ruce, neumyté ovoce. Vše špatně. To samé platí pro rajčata. Sandra utrhne rajče z rostliny a šup s ním do pusy. A pak mi to dcera vypráví. Jak hladila kočičky a pak papala ovoce. Pochybuji, že babička nějak řeší hygienu. Jsem z toho na nervy, ale manžel má natolik odlišný názor, že se bojím dceři zakázat jezdit k babičce nebo tchyni požádat o korekci svého chování. Byl by oheň na střeše. A to nechci. Ale přiznávám, že dcera jezdí k babičce nejvíce v zimě a na jaře, kdy na zahradě nic neroste.

Simona (37): Můj nejhorší učitel se stal mým osudem. Bez něj bych tátu svých dětí nikdy nepotkala

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].