Bára (41): Našla jsem důkaz o manželově nevěře a ulevilo se mi. Nemusím mít tak výčitky kvůli svým záletům

Jednoduše jsme se odcizili, lidsky i intimně. Nehádáme se, fungujeme jako rodiče, řešíme školu, nákupy, víkendy – jednoduše provozní věci. Dřív jsme se hádali, teď ani to ne. Abych to zvládala a byla spokojenější, našla jsem si nedávno milence. Není to láska, jen přitažlivost, prostě únik. S výčitkami jsem pochopitelně bojovala. Brzy nato jsem zjistila, že mimomanželský vztah nemám jen já. „Nemůžu jí to dál dělat, mám výčitky. Nemohu s tím dál žít,“ psal v e-mailu, který nebyl určen mně, ale ženě, o níž jsem neměla tušení. Samozřejmě jsem ten e-mail četla tajně. Skoro okamžitě mi došlo, že jestli to udělá, budou mé výčitky ještě větší. A to jsem nechtěla!

Lucka (35): Milenec odešel od své rodiny a tlačí na mě, abych se rozvedla. Naše dohoda byla ale jiná

Nejdřív přišel vztek

Heslo k jeho e-mailu jsem znala dlouho, on o tom nevěděl. Nevím, proč jsem ho tehdy použila. Neměla jsem k tomu důvod. Když jsem četla ony řádky, byla jsem naštvaná, šokovaná i překvapená zároveň. Z kontextu bylo jasné, že ten vztah trval minimálně rok! Jenže nakonec mě víc než nevěra zasáhlo to, že ji chce manžel ukončit.

Bylo mi jasné, že budu mít mnohem větší výčitky a zábrany scházet se s mým milencem, můj objev mi vše zkomplikoval. Ale pokud by se ti dva nerozešli, budu mít pocit, že si nemáme co vyčítat, a s milencem se budu scházet bez výčitek. Potřebovala jsem, aby manžel v onom vztahu pokračoval! „Když má milenku, mám alibi i já. Nemusím si nic vyčítat,“ běželo mi hlavou. V té myšlence byla jakási rovnováha – oba jsme měli své tajemství, hřích i radost. Neměli jsme si co vyčítat.

Ema (33): Milenec se prořekl, že o nevěře můj manžel věděl. Teď se mi oba hnusí

Začala jsem přemýšlet jinak

Naprosto jsem neřešila, jak ho konfrontovat, ale jak rozchodu zabránit. Doma všechno fungovalo. Děti byly v klidu, my relativně také. Každý jsme měli svůj tajný svět. Teď, když všechno vím a on se s ní rozejde, bude akorát nevrlý, naštvaný a já se „svezu“ s ním.

„Jirko, nechceš si dát po zimě nějaký sólo víkend? Třeba jet s kamarády na ryby, anebo tak něco? Přijde mi, že jsi hodně utahaný. Já bych si pak dala nějaký jógový, co ty na to?“ nabídla jsem mu. Pochopitelně jsem mu tak chtěla dát prostor být s ní. Jen pokrčil rameny a prohodil, že o tom bude přemýšlet. To se mi samozřejmě nelíbilo…

Jana (48): Před svatbou jsem měla pochybnosti, které mi pomohl vyřešit milenec. Po dvaceti letech jsem ho potkala znovu

Možná hraji nebezpečnou hru

Přemýšlím, co dál, jak zabránit jejich rozchodu. Mám jí napsat? Naznačit mu, že o všem vím? Nebo jen nějak nenápadně posilovat to, co mezi nimi je, aby se s ní nerozcházel? Samozřejmě mi běží hlavou i to, že by se třeba naštval a k milence odešel. Z toho bych radost neměla, já zamilovaná nejsem a rodinu bych ráda zachovala.

Motám se v kruhu a nevím, za jaký konec začít to klubko rozmotávat. Někdy se na něj podívám u večeře a říkám si, jestli by se všechno nezhroutilo, kdybych promluvila. „Jsme v pohodě, viď?“ zeptal se mě nedávno. Usmála jsem se. „Jasně,“ odpověděla jsem a měla na jazyku skoro vše, co mám i na srdci.

Laura (42): Na firemní školení přišel můj bývalý milenec. Vybavily se mi naše vášnivé noci a chtěla jsem ho zpátky

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].