Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Barbora je dělnice a v práci podává fyzický výkon. Každodenní dřina ji vyčerpává. A k tomu si musí ještě vyslechnout připomínky od tchyně...
Měla jsem poslechnout rodiče a víc se učit. Měla jsem si udělat alespoň maturitu. Seděla bych v klidu v kanceláři a bylo by mi líp.
S výučním listem si moc vyskakovat nemohu
Jenže mě učení nebavilo, a tak jsem si udělala učební obor. Jsem prodavačka. Po škole jsem skončila v supermarketu. Vydržela jsem tam rok. Doplňování zboží do regálů byla náročná a mizerně placená práce. Tak jsem ve dvaceti nastoupila do místní továrny na výrobu hnojiv a jsem tam doposud.
Seznámila jsem se s Jardou, časem jsme se vzali a založili rodinu. Dnes jsme čtyři a bydlíme v bytě. Žijeme si dobře. Jezdíme na dovolenou, máme moderně zařízený byt a nové auto. Náš životní standard je vykoupen únavou. Manžel chodí na přesčasy, a i já občas zvládnu směnu navíc. Do toho pečujeme o děti a byt. Na to, kolik nám je, jsme sedření.
Moje tchyně je nesoudná stará dáma
Ani Jarda nemůže svou matku vystát. Jakmile přijde na návštěvu, vydrží s ní v jedné místnosti půl hodiny. Vypije rychle kávu a zmizí. „Jdu umýt auto, měl jsem to v plánu,“ oznámí nám a během minuty je z bytu pryč. Sprostě mi svou matku hodí na krk. Já vydržím její hloupé řeči poslouchat další půlhodinku a předhodím starou dámu našim dětem.
Naštěstí má tchyně trpělivost a hraje s nimi celé odpoledne deskové hry. Nevím, po kom to naše děti mají, ale milují hraní her. Jsou neúnavní. A když vytáhnou Dostihy a sázky, máme celé odpoledne co dělat. Moje tchyně porodila svého syna skoro ve čtyřiceti letech. A tak je mnoho let v důchodu. Nemá vůbec ponětí o tom, jak to v dnešním světě chodí.
Její řeči mě vytáčí
„Jak můžeš být unavená? Já taky měla dvě děti a byt. Taky jsem chodila do práce a vše jsem zvládala. Prala jsem ve vířivé pračce. Neměla jsem myčku a ani mikrovlnku. Co vy víte o složitém životě,“ neustále trousí svoje moudra tchyně. Jenže v době, kdy ona chodila do práce, byly směšné normy. Oproti dnešní době poloviční. A tak chodila z práce unavená tak akorát.
Jenže my v práci makáme. Firma nás dře na krev. Normy, které za den musíme zvládnout, jsou našponované a spousta lidí je nespokojených. Po osmihodinové směně jsme s manželem unavení. Oba máme problém se šlachami na rukou. Od zvedání těžkých věcí. Od každodenní dřiny. To tchyně nemůže pochopit, a neustále nás jen odsuzuje. Už jí začínáme mít plné zuby.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
