Blanka vychovala dvě děti a ráda srovnává své pořádky s těmi u své snachy, kterou vidí jako línou a nezodpovědnou ženu. Blanka je přesvědčená, že se snacha dětem vůbec nevěnuje.
Děti jsem porodila okolo dvacátého pátého roku. Moje maminka byla v té době vážně nemocná, a tak jsem neměla nikoho, kdo by mi s nimi pomohl.
Já doma makala, manžel vydělával
Kdysi nebylo zvykem, že by muži pomáhali s domácností nebo výchovou dětí. I můj manžel rád zašel po práci na pivo s kolegy nebo byl někde na melouchu. Často chodil i na brigádu nebo přesčasy. Role v manželství jsme měli rozdělené. Na mně byla péče o domácnost a děti, manžel se staral o peníze. Nikdy by mě nenapadlo, abych po něm chtěla, aby doma například umyl toaletu.
„Blanko, to je k večeři zase chleba s gothajem? To si děláš srandu. Celý den makám rukama a k večeři chci něco teplého. Rozumíme si?“ řekl mi rázně manžel a já pochopila, že jeho studenou večeří neodbudu. Neměla jsem to jednoduché. Dvě malé děti, a když jsem vařila, často mi visely na noze a dožadovaly se mé náruče. Přesto jsem stíhala všechno.
Domácnost jsem měla uklizenou a děti spokojené
Holt jsem spala o hodinu méně, ale vše bylo hotové. Domácnost uklizená, jídlo navařené a děti spokojené. Našla jsem si svůj systém a ulevilo se mi. Netvrdím, že to bylo jednoduché. Klidně přiznám, že jsem byla ráda, když děti povyrostly a mně se ulevilo, ale těch deset let, kdy s dětmi byla větší práce, jsem holt zatnula zuby.
O to hůř snáším, když vidím přístup své snachy. Klidně si leží na pohovce a dětem pustí televizi. Klidně mému synovi k večeři udělá jen zeleninový salát se sýrem. „Maminko, já nejsem matka vašeho syna. Jsme rovnocenní lidé a domácnost je místo, kde společně žijeme. Takže to nejsem jen já, kdo uklízí,“ sekla mě nedávno snacha, když jsem se podivila, že leží na pohovce a přitom má prádlo na sušáku.
Snacha je drzá a její chování překračuje meze
Nebo když se u mě posledně stavila pro rajčata bez dětí. Na můj komentář, že má velké štěstí, že jí syn hlídá děti, mi vmetla do tváře: „Maminko, ale to se pletete. Ty děti jsou moje stejně jako jeho. Já jsem jejich matka, on jejich otec. Já mu děti taky nehlídám, když on je v práci. A on mi děti nehlídá, když někam jedu. Staráme se o ně, jak kdo má čas.“ A pak nahodila posměšný obličej a dodala, že ty moje zastaralé názory jí přijdou směšné.
Ale já vím své. Snacha i během prázdnin odkládá děti k televizi. Mám to od nich. Kdykoliv se jich zeptám, co dělaly, odpovídají mi, že se dívaly na televizi. Dělá to proto, aby si s nimi nemusela hrát. Dává přednost lenosti před zodpovědným přístupem k rodičovství. Můj syn si nevybral moc dobře.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].