Božena se rozhodla sehnat si chlapa a jde na to přes jednu ze seznamek. Není ale vůbec úspěšná. Nějakou tu schůzku absolvovala a bojí se dalšího zklamání. Zato její kamarádka Radka běhá z jednoho rande na druhé a cítí se při tom jako ryba ve vodě.
Jak to tak vypadá, tak asi už budu navždy bez chlapa. Seznamky jsou nanic, jak si má člověk vybrat? Kromě toho muži, kteří mě odmítli, mi sebrali kus sebevědomí a mně se v hledání už nechce pokračovat. Ale kamarádka Radka mě pošťuchuje, ať to zkouším dál a dál. Stejně jako ona.
Nechápu, jak to kamarádka dělá
Ráda bych poznala nějakého muže, který vyplní prázdnotu v mém srdci. Líbilo by se mi chodit s ním na výlety, po památkách, a kdyby z toho byl vztah, proč ne? Jenže se mi nedaří. Na rozdíl od Radky, která má na každém prstu deset chlapů! Jako zrovna před pár dny: „Boženko, musím ti něco říct, mám novýho!“ volala na mě přes celou ulici. Nadechla jsem se a mile se zeptala: „Jakýho?“, i když jsem na ni měla spíš vztek. Jak to ta ženská dělá?!
„No, víš, z tý seznamky, jak jsme se o ní bavily… A tenhle je doktor! Víc nevím. A kdyby to nedopadlo, pak mám příští týden rande s nějakým umělcem, malířem či co.“
Radce je už skoro padesát, krásy moc nepobrala a má pomalu každý týden nějaký nový objev. A já? Jsem mladší, troufám si říct, že i hezčí, a pořád nic. Každá seznamovací schůzka skončila fiaskem a došlo to tak daleko, že poslední chlap, který se ozval, poslal fotku svého psa a čekal, že budu nadšená.
Nemám dost sebevědomí
„Boženko, jak je možný, že jsi pořád sama?“ ptala se Radka včera u mě doma. Sešly jsme se na pár skleniček a taky jsem očekávala nějakou radu ohledně chlapů. „Vždyť všichni chlapi na seznamce jsou k mání,“ dodala.
Mlčela jsem, co taky na to říct? Že si vybírám, než si nějakého pozvu dál? Anebo dokonce do ložnice? To, že jsem už zažila pár odmítnutí, jsem jí neprozradila.
„Nejspíš to bude tím, že jsi moc náročná,“ pokračovala Radka. A pak mi začala vykládat, že nesmím koukat na to, jak vypadá, jestli má nebo nemá vousy – ví, že já to nesnáším – kolik má dětí a jestli má vlastní byt. Prý musím každého jednoduše vyzkoušet.
„Všichni na seznamkách lžou. Dokud ho neuvidíš v reálu a nezjistíš, jak komunikuje, nemluvě o tom, jaký je v posteli, pak nesuď!“ zahřímala. Ovšem tušila, že v tom bude něco víc. „Ty se zkrátka bojíš jít na rande! Prostě si nějakého vyber a zkus to! Já to udělám a je to, nakonec proč bych si na stará kolena nemohla dopřát každý týden nového chlapa? A někdy i nový zážitek!“ zaculila se a lokla si pořádně vína, snad aby tomu dodala váhu.
Ano, bojím se jít na rande – těch několik hrůzných zážitků, které mi sebraly sebevědomí, mi stačilo.
Bojím se dalšího zklamání
Jde o to, že já, na rozdíl od Radky, netoužím mít každý týden nový zážitek, ale mít vedle sebe někoho, o koho se můžu opřít. A taky někoho, s kým se dá mluvit, s kým se dá smát, zkrátka hezky žít. Jenže pořád nejsem úspěšná.
Došlo to tak daleko, že jsem jednou Radku sledovala, když šla na rande, abych viděla, jak ty své nápadníky okouzluje, že ji hned neodkopnou, jako se to několikrát stalo mně. Ano, tím to nejspíš je. Bojím se zklamání, bojím se, že se mi bude on líbit a já jemu ne, že mě odmítne… Ale řekla jsem si: „Radka má pravdu, musím jít do toho! Musím to zkoušet tak dlouho, dokud nenajdu toho pravého!“
Když se pak ozval pán, který vypadal docela k světu, překousla jsem, že má vousy, a na schůzku s ním kývla. Možná to nebude tak jednoduché jako u Radky, ale… možná to stojí za pokus. „No tak, Boženko, konečně,“ řekla jsem si. „A pokud to zase nedopadne, aspoň jsem to zkusila.“ Ovšem při pomyšlení na Radku a její velký lov mě v tu chvíli blesklo hlavou: „Bacha, holka, ať neskončíš jako ona!“ Protože lítat z rande do rande na to mě fakt neužije. Seznámit se s opravdovým mužem dneska zkrátka není jen tak.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].