Facebook
Instagram
TikTok
YouTubeBeáta byla nejprve k seznamkám kritická, pak se jim rozhodla dát šanci. A s jedním mužem to vypadalo opravdu nadějně. Jenže pak ji přišla nečekaná zpráva...
Dlouho jsem si nemohla nikoho najít, a tak mě moje kamarádky přemluvily, abych si stáhla jednu seznamovací aplikaci. K online seznamování jsem byla velmi skeptická, měla jsem pocit, že je to umělé a na sílu, nejprve jsem se tedy objevování mužů na internetu moc nevěnovala. Pak jsem ale narazila na Sama.
Napsal mi jako první
Sam mi napsal jako první, když se ukázalo, že jsou naše profily kompatibilní. Nejprve se mi odepisovat nechtělo, působil trochu jako takový šampónek a slušňáček, nakonec jsem se ale rozhodla mu dát šanci. Po pár zprávách jsem si uvědomila, že se mi s ním píše velmi příjemně a začal mě doopravdy zajímat.
Ze Sama se vyklubal velmi sympatický, chytrý muž. Odepisoval skoro okamžitě, vyptával se mě jaký jsem měla den, odpovídal na moje otázky a vypadalo to, že má opravdu zájem. Konverzace plynula, občas jsem u telefonu seděla i několik hodin denně. Po týdnu psaní si jsme se rozhodli si zavolat.
Měl moc příjemný hlas a krásně se smál. Nejprve jsem byla velmi nervózní, náš rozhovor se nakonec protáhl skoro na tři hodiny. Nasmáli jsme se, žertovali, probírali, co šlo. Měla jsem pocit, jako bych ho doopravdy znala a nebyl pouhou svítící obrazovkou.
Velmi jsme si rozuměli
„Ráda bych tě viděla i na živo... měli bychom si zajít na rande,“ řekla jsem mu, když se náš hovor chýlil ke konci. Srdce se mi prudce rozbušilo, když se na druhé straně telefonu na chvíli odmlčel. Opravdu jsem doufala, že bude souhlasit.
„Beáto, teď se mi to úplně nehodí. Mohli bychom se vidět třeba za týden? Jedu na pracovní cestu,“ omluvil se mi a znělo to, že ho to opravdu mrzí. Samozřejmě jsem souhlasila, před očima jsem už měla vidinu toho, jak se uvidíme za týden.
Všechny ostatní muže na seznamce jsem začala okamžitě ignorovat a soustředila se pouze na Sama. Můj čas se točil podle toho, jak mi odepisoval, začala jsem na něj být opravdu fixovaná. Několikrát jsme si zatelefonovali.
„Na té pracovní cestě jsem u Baltského moře… je tu zima, ale krásně… moc rád bych tě sem vzal,“ rozplýval se a vzrušeně mi popisoval krajinu a já jsem si musela přikrýt pusu, abych se do telefonu nezačala hihňat. Probírali jsme budoucnost, bavili se o vážných tématech… Proto jsem byla velmi nepříjemně překvapená, když uplynul týden a on mě na rande stále nepozval.
Naše rande neustále odkládal
„Tenhle týden má být ošklivo… chtěl bych tě vzít na večeři do jedné pěkné restaurace, která má krásnou zahrádku… počkáme, až bude hezky,“ vymluvil se na špatné počasí, když jsem to už nevydržela a znova naléhala, ať se vidíme.
„Dobře… ale už bych tě tak chtěla vidět,“ povzdechla jsem si a bylo mi skoro do pláče. Sam se mi opravdu líbil a chtěla jsem, aby se náš vztah posunul ze psaní a volání dál.
Pak pomalu uplynul měsíc od toho, co jsme si poprvé napsali a rande stále nikde. Pořád se na něco vymlouval, neměl čas, byl nemocný, musel být v práci. Ujišťoval mě, že se uvidíme, že na mě myslí, jenom není teď vhodná příležitost. Naivně jsem tomu věřila a dělala si naděje, pořád doufala, že z toho něco bude. Pak mi ale jednou ráno v mobilu zapípala nečekaná zpráva.
Prý potkal někoho jiného
„Ahoj Beáto. Někoho jsem potkal. Jmenuje se Lýdie. Chci s ní být. Promiň, ale musíme si přestat psát a volat. Měj se krásně, Sam.“
Nevěřícně jsem na tuto zprávu hleděla několik minut, pak jsem propadla pláči. Celý měsíc si se mnou psal, volal, dělal, jak mě chce poznat a přitom mě měl pravděpodobně jenom jako zadní vrátka, kdyby mu to s Lýdií nevyšlo. Zkoušela jsem mu psát, prosila, ať tomu dáme šanci, dokonce jsem mu i zavolala... trvalo mi několik dní, než mi došlo, že si mě zablokoval. Cítila jsem se hrozně, připadala jsem si hloupá a využitá. Seznamku jsem si okamžitě smazala a zařekla se, že už ji nikdy nepoužiju. Přišla jsem kvůli ní o měsíc života, protože jsem prakticky žila jen online na drátě s mužem, kterému jsem vlastně byla úplně jedno.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Související články
