Mirka (50): Plánovala jsem synovi úspěšnou kariéru. Před maturitou mi ale oznámil šokující novinku

Myslím si, že kvalitní vzdělání je jednou z nejdůležitějších věcí v životě. Řekla bych, že člověk by se měl snažit dosáhnout nejvyššího vzdělání, kterého je schopen.

Alena (52): Pětadvacet let mi manžel lhal do očí. Po jeho úrazu jsem zjistila, že celé roky miluje jinou ženu

Studium je podle mě nesmírně důležité

Já sama jsem absolventkou vysoké školy, udělala jsem si dokonce i doktorát. Jsem na své tituly náležitě pyšná, hlavně se ale považuji za chytrého a schopného člověka, který to dotáhl opravdu daleko. Můj manžel je také akademik, takže když se nám narodil syn František, oba jsme věděli, že ho ke studiu povedeme. Vždycky jsem věděla, že chci svým dětem poskytnout kvalitní vzdělání od první třídy až po vysokou školu.

František tak chodil na prestižní základku, ze které brzy přešel na vyhlášené gymnázium. Učil se skvěle, a kantoři mu slibovali výborné výsledky. Byl poctivý, pracovitý a já i manžel jsme z něj měli nesmírnou radost.

Roman (42): Sundal jsem snubní prsten, abych se znovu cítil jako chlap. Po flirtu s kolegyní nevím, jak dál

Plánovala jsem, že syn půjde na vysokou

„Prospívá každý rok s vyznamenáním,“ chlubila jsem se svým kamarádkám a známým, kdykoliv byla příležitost. „Nemá problém s žádným předmětem… Jsem na něho nesmírně pyšná.“

„Tak to určitě půjde na vysokou,“ kývali uznale všichni a já horečně přikyvovala. Přesně to jsem si totiž představovala, že můj syn půjde na nějakou prestižní vysokou, možná medicínu nebo nějakou technickou. Už mnoho let dopředu jsem se těšila, jak mu hrdě půjdu na promoci a jak na něj budu pyšná. Chtěla jsem, aby šel v mých stopách a budoval kariéru jako vzdělaný vysokoškolák… můj sen se ale ze dne na den zbortil.

František si našel přítelkyni Gabču. Z toho jsme samozřejmě byli všichni naprosto unesení, byla to první dívka, kterou kdy domů přivedl, naše radost se ale velmi rychle proměnila v hrůzu a znepokojení. František měl půl roku před maturitou, když nám oznámil, že jeho přítelkyně Gabča otěhotněla. Byli jsme z toho velmi vyvedeni z míry, nevěděli, jak reagovat a potom přišla další rána.

Tadeáš (35): Manželka mě opustila ze dne na den. Svou bolest jsem si vybíjel na přátelích a málem jsem o ně přišel

Synova přítelkyně otěhotněla

„Chci po maturitě nastoupit do práce, protože si dítě chceme nechat,“ oznámil nám, „vím, že jsem se zachoval nezodpovědně a chci si nést následky a postavit se k tomu jako dospělák.“

„To nemyslíš vážně,“ vydechla jsem překvapeně a nevěřila svým uším. „Však jsme byli domluvení, že půjdeš na vysokou.“

„Ano, ale to bych rozhodně nezvládl dohromady se založením nové domácnosti,“ zavrtěl František hlavou, „musím teď počítat s tím, co mám. Gabča bude pracovat, dokud to půjde, než půjde na mateřskou. Počítali jsme, že na nějaký nájem mít budeme.“

„Co to je za hloupost… měl bys studovat, ne si hrát na tátu, nejsi na to připravený,“ vytkl mu můj manžel a já jsem byla nesmírně ráda, že to řekl. Měla jsem úplně stejný názor, přišlo mi jako naprostá hloupost všechno, co nám sdělil.

„A jestli to dítě opravdu chcete, finančně vás podpoříme… hlavně nastup na vysokou,“řekla jsem mu naléhavě. „s penězi nemáme problém… hlavně nezahazuj studium, to je největší hloupost, kterou můžeš udělat.“

Trnitá cesta Davida Schwimmera k úspěchu: Školní průšvihář se 10 let živil jako číšník a obíhal konkurzy, životní roli chtěl odmítnout

Chtěl se školou seknout a začít pracovat

Stálo nás to hodně přemlouvání, František je nesmírně tvrdohlavý, ale nakonec se nám ho povedlo přesvědčit, aby vysokou školu nezahazoval a nastoupil na ni. Samozřejmě jsme přistoupili na kompromis dálkového studia, ačkoliv nadšená jsem z toho rozhodně nebyla.

Františkovi a jeho přítelkyni jsme také zařídili nájem v malém bytě nedaleko školy, na který mu přispíváme. Není to rozhodně takové, jaké jsem si představovala, ale jsem ráda, že vůbec studuje. Co víc bych mohla mému synovi předat, než vědomosti a možnost se vzdělávat? Takhle mám alespoň pocit, že jsem jako matka úplně neselhala.

Dušan (44): Chtěl jsem být oporou, stal jsem se sponzorem. Společné bydlení odhalilo partnerčinu vypočítavost

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].