Buřič a výtržník Tycho Brahe: O život geniálního astronoma nepřipravil prasklý močový měchýř, ale špatná životospráva

Tycho Brahe byl význačný astronom, astrolog a alchymista. Ve své době byl považován za největšího odborníka na hvězdnou oblohu. Jeho úžasná pozorování byla překonána až po vynalezení dalekohledu. Je po něm také pojmenován jeden z nejvýraznějších kráterů na Měsíci.

Mohlo by Vás zajímat:

Ruský vědec Vladimir Děmichov stvořil dvouhlavého psa. Experiment byl jen pro otrlé

Nebyl to nudný patron

V roce 1566 se Tycho dostal do sporu s bratrancem z třetího kolena, Manderupem Parsbergem. Oba byli mladí, studenti, pijáci a egoisté. Předmětem sporu ale nebyla žena, jak už to tak bývá, ale kupodivu matematika. Každý tvrdil něco jiného. Aby se tak svár urovnal a rozhodlo se o tom, kdo má "pravdu", zvolili oba pánové souboj. Jakmile ale protivník Tychovi ušmikl kus nosu, bylo po všem. Do konce života pak na znetvořeném zbytku nosu nosil kovový kryt.

Naštěstí se mohl jít uklidnit ke svému "miláčkovi", kterým nebyl nikdo jiný než poněkud doma neskladný los. Brahe ho doslova zbožňoval. Spal v jeho ložnici, a když si vědec někdy vyjel v kočáře, klusalo vedle něho ono zvíře jako nejvěrnější pes. Jen kdyby si jeho páníček odpustil návštěvy v hostincích, kde se pivem nenaléval jen on, ale i los. Jednou tak chudák los spadl namol opilý ze schodů a podlehl následným zraněním.

Mohlo by Vás zajímat:

Hladový experiment: Unikátní americkou studii vedl v roce 1944 český psycholog Josef Brožek

Tak trochu divné manželství

V pětadvaceti letech se zamiloval do prosté dívky jménem Kirsten Hansen. Jenomže šlechtic a prostá žena... to jaksi nešlo k sobě. Oficiální sňatek by pro vědce znamenal, ze by se musel vzdát svého šlechtického postavení a výsad, což se mu moc nepozdávalo. A tak zvolil velmi neobvyklé manželství dle obecného práva.

Každý z nich si tak udržel své původní společenské postavení (pro Kirsten to nebyla žádná výhra). Případní potomci si tak nemohli dělat nároky na tituly, pozemky a jméno otce. Jeho rodičům to ale i tak vadilo. Ne proto, že využíval chudého člověka, ale proto, že se s Kirsten nijak neskrýval.

Mohlo by Vás zajímat:

Geniální vědkyně Marie Curie-Sklodowská: Smrt si nosila po kapsách

Tajemné okolnosti jeho smrti

Dlouho se hovořilo o tom, že za Braheho smrtí stál prasklý močový měchýř. Mělo k tomu dojít během císařské hostiny. Prý se mu zoufale chtělo na malou, ale etiketa tehdy zakazovala vzdálit se od stolu. Zadržoval to tak dlouho, až již bylo pozdě. To je ale samozřejmě jeden velký nesmysl.

Z lékařského hlediska není možné, aby měchýř praskl (jedině při prudkém nárazu nebo ucpání trubice, nikoli však kvůli své omezené kapacitě). Pokud člověk dlouho zadržuje moč, svaly v měchýři ochabnou a dojde k pomočení. Také není pravda, že k tomu došlo na dvoře Rudolfa II. Ve skutečnosti si Brahe nacpával břicho u Petra Voka z Rožmberka, kde ho začaly trápit zdravotní problémy, jejichž součástí byla také neschopnost vymočit se. Zemřel po 11 dnech krutých bolestí, 24. října 1601.

Během zkoumání jeho ostatků se našly na kníru a v koříncích vlasů stopy po rtuti. Uvažovalo se tak, že mohl být otráven. Podezřelý byl král Kristián IV., kterému vadilo, že má poměr s jeho matkou. Uvažovalo se také o jehokonkurentovi Johannu Keplerovi, který se tak mohl chtít nenápadně dostat k jeho studiím.

Až výzkum z roku 2010 objevil nejpravděpodobnějšího viníka. Brahe trpěl onemocněním pohybového aparátu kvůli své velké nadváze. K tomu se mohla přidat cukrovka a nádor v prostatě. Zřejmě tak dojel na svůj nezdravý životní styl.

Mohlo by Vás zajímat:

Zapomenutý syn Alberta Einsteina: Eduard bojoval s psychickou nemocí a dostal se až do blázince