U filmu Černí baroni se každému jistě vybaví zkratka PTP čili Pomocné technické prapory. Jak v nich skutečně vypadala služba? Kdo tvořil osazenstvo útvaru a jak hodnotí podmínky, které v něm panovaly, pamětník Jan Vůjtěch?
Pomocné technické prapory sloužily k internaci a převýchově politicky nespolehlivých jedinců. Ve skutečnosti šlo o levnou pracovní sílu. Byl to také nástroj perzekuce a rovněž moderního otroctví, kdy byli lidé nuceni do těžkých prací. PTP měly oporu v československém i mezinárodním právu.
Proč právě černí baroni?
Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu vysvětluje, že název černí baroni vznikl nejpravděpodobněji kvůli barvám výložek, které zdědili po ženistech. To by tedy vysvětlovalo černou barvu. A nyní zbývá šlechtické označení baroni. Tomek se domnívá, že to bylo pravděpodobně kvůli možnosti výdělku. Ti, co pracovali v dolech, sice přišli o značnou část peněz, kvůli různým srážkám, ale i tak si tam mohli vydělat poměrně slušně.
Při odvodu se nikdo nedozvěděl, že míří do PTP. Až po roce 1950 se mezi lidmi rozšířilo, že tam posílají osoby, jenž vystupují proti režimu či pocházejí z bohatých rodin. Celkem se v jejich řadách vystřídalo asi šedesát tisíc lidí. Byl mezi nimi i, kupříkladu, potomek znalce etikety Gutha-Jarkovského, Jiří Guth Jarkovský. Věkové rozmezí bylo od 17 do 60 let. Čtyři sta lidí službu v PTP nepřežilo.
Ocitnout se u PTP mohl kdekdo
Hlavním smyslem PTP bylo oddělit nespolehlivé lidi od ostatních vojáků a přitom je pracovně využít. Synové továrníků, studenti, kteří museli ukončit studium, úředníci či účastníci odboje za druhé světové války. A pak samozřejmě kněží anebo ti, co se pokusili ilegálně opustit zemi. Ti všichni si prošli PTP.
A jistí si nemohli být ani Němci a Maďaři, kteří v Československu ještě po válce zůstali. Dále také lidé, kterým v žilách kolovala modrá krev anebo byli potomky rodičů, kteří měli u režimu nějaký škraloup. Například Josef Horák, který u útvaru taktéž působil, si mohl po roce 1990 přečíst svůj spis, kde bylo uvedeno, proč ho takto zařadili: „Mladý Horák se nenaučil stalinsky myslet a je to titovec.“
Vzpomínky pamětníka
Jan Vůjtěch se k PTP dostal jako další politicky nespolehlivý jedinec. Na Právnické fakultě totiž přirovnal marxismus k nacismu a fašismu. „Mně strašně vadila ta filozofie marxismu, tím já jsem se vždycky dostal do problémů, že jsem ukazoval, že je to falešný a hovadina a že to není ani správný, ani etický,“ popsal Jan Vůjtěch pro web Paměť národa. S tím samozřejmě nastaly problémy. V zimním semestru závěrečného studia mu bylo sděleno, že je vyloučen, neboť není záruka, že by se z něho stal „dobrý lidově demokratický právník“. Vzápětí dostal povolávací rozkaz. A jak jinak, základní vojenskou službu měl strávit u PTP. Poslali ho do pracovního tábora na Ostravsku.
Byl to pro něj šok, když si, spolu s ostatními, vyslechl po příjezdu od velitele, že jsou prakticky odpad společnosti a že s nimi bude podle toho zacházeno. Po krátkém školení zamířili ihned do dolu. To je nyní čekalo následující dva roky. Pokud ale někdo neprošel prověrkou, mohl tam strávit i čtyři roky. Hned čtvrtý den zažil pan Vůjtěch zával. Nakonec se mu ale po měsících dřiny poštěstilo a začal pracovat mimo důl, jako zásobovač. „Vysvobodil“ ho rozdrcený nárt. Po návratu z nemocnice došlo k uvolnění poměrů. Přesluhoval jen měsíc, kdy ještě zaučoval nové brance.
Na film Černí baroni se můžete podívat dnes ve 21:30 na TV Seznam. Snímky z filmu najdete v naší galerii.
Zdroje informací:
Česky.rádio.cz: Před 70 lety vznikly Pomocné technické prapory. Prošlo jimi zhruba 60 tisíc lidí
Plus.rozhlas.cz: Vyhořely kasárny, vy vole! Do řad PTP rukovali „politicky nespolehliví“ muži ve věku od 17 do 60 let
Paměťnároda.cz: Jan Vůjtěch










