Nezničitelný voják Adrian Carton de Wiart: Kulky ho připravily o oko, část ucha a přežil i vlastnoruční amputaci prstů

Nezničitelný voják Adrian Carton de Wiart: Přežil nespočet zranění i vlastnoruční amputaci prstů
Zdroj: Wikimedia Commons, William Orpen, Public domain

Na konci první světové války byl důstojník britské armády Adrian Carton de Wiart požádán, aby popsal své zážitky z vojny. On však odpověděl pouze jednou větou: "Válku jsem si užil". A nelhal. Nepatřil totiž mezi ustrašené jedince krčící se v zákopu a čekající, kdy na ně Němci použijí yperit.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 11. 02. 2024 16:00

Veterán z búrské, první a druhé světové války, držitel Viktoriina kříže, jenž mu byl udělen v roce 1916, uprchlík z válečného zajateckého tábora, fanatik do cvičení a člověk s mnoha zraněními, které by jiného jistě upoutaly na lůžko - to vše byl Adrien Carton De Wiart.

Raná léta Adriena Cartona De Wiarta

Carton de Wiart se narodil do aristokratické katolické rodiny v Belgii v roce 1880. V raných letech se o něho starala nevlastní matka, která ho poté odvezla do internátní školy v Anglii. Odtud vedly jeho kroky na Balliol College v Oxfordu. Během studií se však ukázalo, že nemůže odolat vábení vojenské služby. A tak zanechal učení a s připravenou lží, že je mu více než na kolik vypadá, vstoupil do britské armády pod falešným jménem Trooper Carton. Po dokončení výcviku ho poslali bojovat do druhé búrské války.

Mnohačetná střelná zranění z válek

Během bojů v Jižní Africe byl Wiart postřelen do žaludku a slabin, což vedlo k jeho invaliditě a návratu do Británie. Ten se nesl ve značně bouřlivém duchu, neboť, když se jeho otec dozvěděl, že synáček není ve škole, ale je z něho lazar ve vojenské nemocnici, začal běsnit. Nakonec mu ale na vojenskou kariéru kývl. Po zotavení se nezdolný Wiart mohl znovu vydat do Jižní Afriky. Poté následovala Indie, kde brzy objevil "zábavu", jenž se na dlouhou dobu stala jeho koníčkem - zabíjení prasat nabroušenou holí během jízdy na koni. Byla jiná doba.

Zpráva o tom, že Británie vyhlásila Německu válku zastihla Wiarta na cestě do Somalilandu. Během útoku na pevnost Shimber Berris, k němuž došlo při potlačení povstání náboženského vůdce Mohammeda Abdullaha Hassana, byl Carton de Wiart dvakrát střelen do obličeje, což ho stálo oko a část ucha. V únoru 1915 během bitvy na Sommě schytal kulku do lebky a kotníku. U Passendale to byla zase kyčel, V Cambrai noha a Arrasu ucho. Když měl zraněnou ruku, požádal lékaře, aby mu bez váhání amputoval prsty. Ten však odmítl, a tak si je Wiart uřízl sám. Ruku to ale nezachránilo, přišel i o ni. Většina lidí by na jeho místě zůstala doma jako válečný invalida, on ale ne.

Druhá světová válka

Meziválečná léta prožil Wiart v Polsku. Když zemi v roce 1939 napadli nacisté, podařilo se mu utéct do Rumunska, kde se pomocí falešného pasu vyhnul zatčení. Po neúspěšné misi, spočívající v zabránění dobytí města Namsos v Norsku, se vydal v roce 1941 do Jugoslávie, aby nabídl britskou pomoc před hrozící invazí.

Při zpáteční cestě havarovalo jeho letadlo v Italy okupované Lybii. Tam ho poslali do zajateckého tábora. Během následujících dvou let se pokusil pětkrát o útěk. Přitom pracoval na hloubení únikového tunelu. Jednou se mu podařilo uprchnout na osm dní, což byl úctyhodný výkon pro dvaašedesátiletého muže s páskou přes oko, chybějící rukou a s mnoha jizvami, který navíc neuměl ani slovo italsky.

Důchod strávil Adrien Carton De Wiart s mladší ženou

Nakonec byl převezen do Říma, kde byl požádán, aby Britům doručil vzkaz, že si Itálie přeje vystoupit z Osy. Zbytek války strávil jako Churchillův zástupce v Číně. Za svou dlouhou a význačnou vojenskou službu byl povýšen do hodnosti generálmajora, poté ještě získal Řád britského impéria.

Do důchodu odešel konečně v roce 1947, a to teprve poté, co uklouzl na rohoži a zlomil si několik obratlů. O dva roky později přišel o svou ženu, jenž měla vskutku šíleně dlouhé jméno hraběnka Friederike Maria Karoline Henriette Rosa Sabina Franziska Fugger Babenhausen. Jeho druhou ženou se stala o třiadvacet let mladší Joan Sutherland, s níž vydržel až do své smrti v roce 1963. Dožil se 83 let.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Adrian Carton de Wiart
History.co.uk: Adrian Carton de Wiart - Britain's immortal soldier

Tereza Mašková o boji s bulimií: Naplno to propuklo ve StarDance, tělo mi začalo vypínat a přišel kolaps

Tereza Mašková o boji s bulimií: Naplno to propuklo ve StarDance, tělo mi začalo vypínat a přišel kolaps

Související články

Další články