Britský zákon o nakažlivých nemocech: Diskriminační pravidlo, které ničilo ženám život a mělo údajně zachránit zdraví vojáků

britský parlament, karikatura
Zdroj: Wikimedia Commons, James Gillray, Public domain

V současné době by mělo platit pravidlo, že vlády různých zemí by měly vytvářet takovou legislativu, která v první řadě chrání občany. Kdysi tomu ale tak nebylo. Častokrát šlo o zjevnou diskriminaci, která byla namířena především vůči ženám. Stejně jako zákon o nakažlivých nemocech.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 12. 10. 2023 11:00

Britský zákon o nakažlivých nemocech z devatenáctého století je hlavně plný genderových předsudků. Znázorňuje sexismus, jenž byl v té době nástrojem útlaku. Zároveň měl velmi negativní dopad na život žen, které byly mnohdy pronásledovány ve jménu "ochrany veřejného zdraví".

Zákon o nakažlivých nemocech

Zákon o nakažlivých nemocech byl součástí britské legislativy z šedesátých let devatenáctého století. Poprvé byl veřejnosti představen v roce 1864 a měl primárně sloužit k boji proti šíření sexuálně přenosných chorob mezi ozbrojenými silami. Problém bylo potřeba skutečně řešit, tento druh chorob dosahoval, zejména mezi vojáky, epidemické úrovně.

Součástí zákona byla i pravomoc zadržet jakoukoli ženu podezřelou z prostituce, jenž byla, mnohdy proti své vůli, podrobena invazivním lékařským prohlídkám. Tyto ženy byly častokrát zavírány do nemocnic, kde na vyšetření čekaly týdny i měsíce. Podmínky k životu tam byly více než hrozné.

Podpora stereotypů a špatného zacházení

Veřejnosti byla předkládána verze, že jde o pouhou snahu ochránit zdraví vojáků. Jenomže za přenašečky nemocí byly striktně považovány pouze ženy, a podle toho se k nim strážci zákona také chovali. V podstatě se tím legitimizovalo špatné zacházení s těmi nejzranitelnějšími ženami ve společnosti.

Byl to nástroj k porušování ženských práv pod rouškou starosti o veřejné zdraví. Proč tedy něco takového vůbec vzniklo? Příčinou bylo rozpínající se Britské impérium, které v chodu udržovala armáda. Bylo tak nežádoucí, aby vojáky kosila kapavka či syfilis. Vojenské úřady ze šíření těchto chorob vinily na prvním místě prostitutky, a tak se snažily tuto situaci nějak "efektivně" vyřešit.

Původní verze zákona se vztahovala jen na určitá města, kde sídlily velké vojenské posádky. To by bylo ještě pochopitelné. Ale od samotného začátku měl tento zákon jeden velký nedostatek. K šíření pohlavní nemoci jsou zapotřebí dva a vojáci z toho vycházeli zcela beztrestně.

Zneužití moci

Zpočátku snad bohulibý záměr se nakonec zvrhl v zatýkání bez důkazů. Stačilo jen podezření, udání či pomluva. Spousta žen tak byla násilím zbavena svobody a podrobena ponižujícím procedurám. Zákon o nakažlivých nemocech tak vlastně nic neřešil. Jen ponižoval a zneužíval ve jménu medicíny a morálky.

Někdy se dokonce objevily i případy, kdy lékaři schválně falšovali výsledky vyšetřování, aby některé obviněné ponechali v nemocnicích zavřené na dlouhé měsíce. Pokud se tak někdo chtěl zbavit "nepohodlné" ženy, stačilo ji označit za lehkou děvu. Dotyčná tak nejen zmizela ze společnosti na poměrně dlouhou dobu, ale měla také nadobro zničenou svou pověst. Lepší nástroj na umlčení prakticky neexistoval.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Contagious diseases acts
Historicmysteries.com: The Contagious diseases act –⁠ Sexism disguised as medicine?

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články