Dětský voják Calvin Graham narukoval ve 12 letech, když to námořnictvo zjistilo, krutě se mu pomstilo

Dětský voják Calvin Graham narukoval ve 12 letech, když to námořnictvo zjistilo, krutě se mu pomstilo
Zdroj: Wikimedia Commons, unknown author, Public domain

Zatímco si ostatní děti hrají ve dvanácti letech třeba na schovávanou, kluk jménem Calvin Graham si holil obličej, aby mu narostlo strniště, a snažil se mluvit hlubokým hlasem, aby se mohl připojit k americkému námořnictvu a bojovat za svou vlast. A tohle je jeho příběh.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 05. 06. 2023 16:00

Je šílené, že se mu to podařilo. Navíc před svými třináctými narozeninami bojoval ve dvou nejtěžších bitvách. Jak ale mohl všechny takto oklamat? A co se dělo poté, když byla jeho identita odhalena?

Jediný dětský voják? Ne! Bojovalo jich na 200 tisíc

Než se naplno ponoříme do Calvinova příběhu, je dobré vědět, že nebyl jediným klukem, který lhal o svém věku, aby mohl narukovat do armády. Většina jeho vrstevníků nebyla přehnaně vlastenecká, ve skutečnosti chtěli utéct z rozvrácených domovů a od vlastních problémů. Asociace nezletilých veteránů uvedla, že tímto způsobem se snažilo do armády dostat až 200 000 dětí. Calvin byl však ze všech nejmladší.

Calvin Graham se narodil v roce 1930 v texaském Crockettu. Vyrůstal se šesti dalšími sourozenci, násilnickým nevlastním otcem a matkou, která pracovala jako pokojská. Jeho skutečný otec zahynul při autonehodě. Nahradil ho tak opilec, který se snažil Calvinovi znepříjemnit život. Došlo to až do takového bodu, že se v 11 raději odstěhoval pryč a pronajal si levný byt.

Aby se uživil, pracoval sedm dní v týdnu. Leštil boty na ulici a prodával noviny. Ještě párkrát zašel do školy, pak ale vzdělání odsunul na vedlejší kolej. Nejdůležitější bylo jídlo a peníze. O válce se dozvěděl z novin. A najednou začal pociťovat silné nutkání, že by měl vojsku pomoct.

Do armády za každou cenu

I když neměl Calvin zrovna ideální domov, vlastenectví v něm probudili jeho starší tři bratři, kteří se v roce 1942 přihlásili do armády dobrovolně. Jak se ale mohl dvanáctiletý kluk dostat do aktivní vojenské služby? Minimální věk byl zákonem stanovený na 17 let, se souhlasem rodičů na 16. Spousta dětí tak falšovala podpisy rodičů. A armáda mhouřila oči, neboť potřebovala každou pomoc. A tak to udělal i Calvin, zfalšoval podpis.

Ještě ale potřeboval podpis úředně ověřený. Takové služby kdysi poskytovaly některé hotely. Do jednoho takového vešel a přesvědčil muže na recepci, že v jednom pokoji hoří. Jakmile zmizel, sáhl pod stůl a vytáhl razítko. Podpis, ověření - hotovo. Mohl narukovat. No ale co stále jeho dětský vzhled? Oholil si hladkou tvář v naději, že mu vyraší strniště. Naučil se hovořit hlubokým a tichým hlasem. Nakonec si půjčil ještě bratrovo oblečení.

Při zdravotní prohlídce, jejíž součástí bylo i vyšetření u zubaře, již ale nemohl lhát. Chrup dítěte je prostě jiný než u dospívajícího. Calvin ale stále dokola opakoval, že před ním pustil dva kluky, kteří museli být stejně staří jako on. Lékař to nakonec vzdal a jen mávl rukou.

Místo u babičky na prázdninách ve výcviku a ve válce

Calvin se oficiálně přihlásil k námořnictvu, a to 15. srpna 1942. Nejprve byl poslán do výcvikového tábora v San Diegu. Jeho matka nic netušila. Namluvil jí, že léto stráví u babičky. Šest týdnů cvičení bylo velmi náročných. Instruktoři věděli, že narukovali i nezletilí. Snažili se je tímto odradit, aby to vzdali a vrátili se domů. Graham vydržel.

Z tábora putoval do Pearl Harboru, kde byl přidělen k USS South Dakota jako střelec. Tato loď byla považována za jednu z nejdůležitějších a chlapec věděl, že se velmi brzo ocitne v křížové palbě. Zúčastnil se dvou legendárních bitev, Santa Cruz a Guadalcanal. Z bojů si ale odnesl zjizvený obličej. Když obsluhoval svou zbraň, zasáhl ho do tváře šrapnel. Roztrhl mu čelist, ústa a vyrazil přední zuby. Díky adrenalinu ale nic necítil. Dokud se nepřestalo bojovat.

Medaili mu vrátili až po smrti

Po těchto úspěších se tváře statečných vojáků objevily ve filmovém týdeníku, a právě díky němu zjistila Calvinova maminka, že její syn není v žádném případě u babičky. Když to nahlásila úřadům, zavřeli chlapce do vězení na Corpus Christi. Úředníci nechtěli uznat svou chybu, a tak vše hodili na něho.

Calvina se však zastala jeho sestra, která začala námořnictvu vyhrožovat tiskem. To ustoupilo, ale odebralo chlapci všechny zasloužené medaile a veteránské výhody. Po návratu domů se pokusil opět začít chodit do školy, ale byl příliš roztržitý. Začal raději pracovat jako svářeč. Ve 14 letech se oženil a v 16 rozvedl. V 17 letech chtěl znovu narukovat. Bohužel si ale při tréninku poranil páteř. Vojenská kariéra byla u konce. Musel se živit jako taxikář a podomním prodejem. Jak roky plynuly, byl čím dál více uzavřený.

Trpěl chronickými bolestmi, měl děsivé noční můry a nevratně poškozené zuby. Nejvíce ho trápilo, že nebyl čestně propuštěn. Napsal tak prezidentu Carterovi, který mu po dvou letech vyhověl. Dostal zpět i své medaile, kromě Purpurového srdce. To dostala jeho rodina až poté, co v roce 1992 zemřel na srdeční selhání.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Calvin Graham

Militarytimes.com: how-a-12-year-old-tricked-the-navy-into-letting-him-fight-in-wwii/

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Související články

Další články